To Pavel Šmaha z Holetína u Hlinska už byl úspěšný. Odradil obec od výstavby větrné elektrárny. Také v Miroslavi na Znojemsku kvůli protestům lidí lihovar nebude.
Jak se lze postavit zahraničnímu investorovi
Ekonomika v České republice jede na plné obrátky. Tisíce nových míst, desítky nových projektů. Jenže v poslední době jsou občané s investory stále více na kordy. Ekonomický boom jim totiž zasahuje do života více, než by si přáli. A lidé se brání.
Ať už jsou pozemky pro investiční záměr, obce, pozemkového fondu nebo soukromníka, vždy o územním plánu rozhoduje obec, v jejímž katastru pozemky leží. Lidé však mají právo ovlivnit rozhodnutí zastupitelů, komu pronajmou nebo prodají pozemky a co na nich bude. Další možností je posílat připomínky ministerstvu životního prostředí.
Lidé také mohou založit občanská sdružení na ochranu přírody a krajiny. Podle české legislativy pak mají právo být informováni o všech krocích investora, obce a dalších institucí. Do osmi dnů se pak mohou k těmto krokům vyjádřit.
Mohou se také odvolávat nebo žalovat u soudu. Další důležitou součástí protestů proti investičním záměrům jsou petice. Bohužel nemívají vždy tak velký efekt. Často se stává, že obec nebo jiná instituce má své zájmy a k petici příliš nepřihlíží.
Nejvyšší právní nástroj je místní referendum. Má však svá přísná pravidla a ne každému se podaří na ně dosáhnout. Může je uvést v život například zastupitelstvo obce nebo petiční výbor.
Co lidem nejvíce vadí?
O čase a místě rozhoduje obecní zastupitelstvo. Aby bylo referendum platné, musí se ho účastnit padesát procent lidí. Pak je referendum pro obec závazné, musí respektovat rozhodnutí občanů.
Občané se často bojí nadměrného hluku a zápachu z výroby nebo rozšíření kamionové dopravy. "Netušíte, jaké to je, když ráno otevřete okno a nedá se vyvětrat," říká Alena Kološová, organizátorka protestní petice v Lešné.
Finská firma Nokia Tyres tam chce postavit velkou továrnu na pneumatiky. Místní lidé se ale brání a Finové, jejichž investice by zajistila práci devíti stovkám lidí, se rozhodnou do konce měsíce.
"O Lešné stále uvažují. Pro náš region je jejich investice spása," říká starosta Kubeša.
Zatímco v Lešné neřekli investoři poslední slovo, v Miroslavi v okrese Znojmo se továrna na biolíh ani nedostala z roviny úvah. Smetlo ji toto pondělí zastupitelstvo. Místním se totiž nelíbilo, že jim průmyslová zástavba zničí okolí a zvýší se doprava.
Obávali se také škodlivin v ovzduší, prachu a nedostatku pitné vody. "Investice za dvě miliardy korun padla," lituje zástupce starosty Roman Volf.
Zahraniční investor prohrál i ve Slavkově
Se zlou se potázal stejný investor, společnost Trinity Investment také ve Slavkově u Brna. Tentokrát byli proti lihovaru zastupitelé. Ačkoliv nejprve na nabídku firmy kývli, nedávno prohlásili, že továrna zhorší životní prostředí a odradí turisty.
"Těch důvodů, proč ji tady zatím nechceme, je více. Zatím nemáme s podobnými provozy dostatek zkušeností. Až se postaví někde jinde a ukáže se, jak to funguje, možná se k této myšlence vrátíme," říká starosta Slavkova Petr Kostík.
Zástupce firmy Trinity Investment Petr Skácel je náhlým obratem obce překvapený. Závod, který by z obilovin a kukuřice vyráběl bioetanol, který by se pak přidával do pohonných hmot, životnímu prostředí podle něj rozhodně neškodí.
"Máme vyjádření Jihomoravského kraje, že továrna plně vyhovuje normám vlivu na životní prostředí. Rozhodně nepodlézáme laťku na těsno, ale máme velké rezervy. Také jsme se nechtěli cpát mezi rodinné domy, ale přišli bychom do průmyslové zóny, kterou si obec k investičním účelům sama schválila v územním plánu," říká Skácel.
V nejistotě zatím žijí lidé ve Velkých Němčicích. Firmu Jave zatím od plánu na největší výkrmnu drůbeže v zemi neodradila petice, kterou podepsalo přes osm set lidí, tedy polovina obce.
"Firma má v obci výkrmnu prasat a ten zápach je kolikrát k nevydržení. S drůbežárnou to bude ještě horší. České normy nepamatují na prach z peří," říká Antonín Ryšavý, mluvčí rozzlobených obyvatel Velkých Němčic.
Úředníci z odboru životního prostředí z krajského úřadu v Jihomoravském kraji nemají proti drůbežárně námitky. Kvůli petici alespoň například snížili kapacitu z šesti set tisíc kuřat na půl milionu.
"Teď je ticho před bouří, kvůli ptačí chřipce poklesl zájem o drůbeží maso. Ale ještě nemáme vyhráno," konstatuje starosta Velkých Němčic František Brychta.
Boj s větrnými elektrárnami dovedl do konce v nedávné době Pavel Šmaha z Holetína u Hlinska.
Proti větrníkům se postavili i lidé z Koclířova na Svitavsku. Elektrárny na větrný pohon v Pardubickém kraji přesto budou. Sedm vesnic na Svitavsku se domluvilo, že se složí na výstavbu větrné elektrárny. S penězi od Evropské unie by chtěly roztočit obří vrtule do dvou let.
