Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tradiční zabíjačky vytlačuje z Česka pohodlnost lidí i ceny vepřového

  13:52aktualizováno  13:52
Tradiční zabíjačka se stává v České republice stálé méně obvyklým jevem. Jitrnice, ovar či tlačenku z vlastnoručně vykrmeného pašíka si dopřeje rok od roku stále méně lidí. Zatímco v roce 2000 byla hmotnost při zabíjačkách poražených prasat vyčíslena na 75 tisíc tun, v loňském roce to bylo již jen 25 tisíc tun, tedy zhruba 185 tisíc prasat.

Zabíjačky mizí z českého venkova stejně jako dvorky nebo chlévy. Nahrazují je bazény nebo garáže, pro domácí zvířata není místo. Ilustrační foto | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

V letošním roce odhaduje ministerstvo zemědělství další pokles na 20.000 tun. Celková produkce vepřového v tuzemsku přitom loni dosáhla 406 tisíc tun živé hmotnosti.

Lidé jdou na zabíjačku raději do hospody

Podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Jaromíra Klouda je důvodů, proč dříve tolik rozšířená tradice z českého a moravského venkova mizí, více. Kromě ekonomických jsou to zejména příčiny společenské.

Při současných cenách vepřového masa vyjde levněji jeho koupě v řeznictví či supermarketu. Při pořízení masa tímto způsobem navíc odpadají práce, starosti či nepořádek spojené s chovem zvířete, o které dnešní společnost nestojí. "Životní styl se mění a již není tolik rodin, které doma chovají prase," řekl ČTK Kloud.

Stále více restaurací zejména v podzimních a zimních měsících také nabízí zabíjačkové pochoutky. Pro člověka, který dostane chuť na zabíjačkovou polévku či guláš, je nejjednodušší zajít si na ně do tepla hospodského lokálu, míní Kloud.

U lidí, kteří prasata stále doma chovají, podle něj převládají jiné než ekonomické důvody. Nynější malochovatelé prasat chtějí hlavně získat vlastní maso, kde mají jistotu, čím zvíře krmili nebo jak zabíjačkové pochoutky vznikaly. "Co je vlastní, to je dobré," zjednodušeně popsal uvažování zbývajících chovatelů předseda zpracovatelů.

Dvorky nahrazují bazény, z chlévů jsou garáže

Český venkov se v posledních letech výrazně změnil, lidí na něm ubývá, populace stárne, mladí se stěhují do měst. Lidé k sobě nemají tak blízko jako v minulosti. O pořádání zabíjaček, které byly také společenskou událostí, při níž se o pochoutky lidé vždy automaticky dělili se sousedy, tak podle Klouda není takový zájem jako dřív.

Proměna tuzemského venkova je patrná už při pohledu na rekonstruovaná stavení na českých vesnicích. "Na těch je vidět, že je opravovali lidé, kteří už nikdy nebudou v tom domě chovat prase," podotkl Kloud, podle nějž dvorky s hospodářskými zvířaty nahrazují zahrady s bazény a grily a z chlévů jsou dnes garáže.

Počet lidí, kteří starý zvyk nadále provozují, ovšem i tak není zanedbatelný. "Dvacet tisíc tun není málo, pořád to ještě přetrvává," uvedl Kloud. Očekává ovšem, že počet zabíjaček by mohl v následujících letech oproti dnešku ještě klesnout zhruba na polovinu. Pak se podle něj pokles zastaví a není třeba se obávat, že by zvyk zcela vymizel.

Také při zabíjačce se musí dodržovat zákony

Nejvíce zabíjaček se pořádá v jižních a západních Čechách, na Vysočině a na jižní Moravě, kde je největší tradice domácích chovů. Hlavní období je přes zimu. Zabíjačky se dělají zhruba od listopadu do března - do Velikonoc, což vychází z historické tradice, která je středoevropskou záležitostí. Kromě českých zemí je domácí zabíjačka obvyklá také na Slovensku nebo v Polsku.

Prase není jediným zvířetem, které i v době přísných veterinárních předpisů lze doma porážet. "Kromě prasete může člověk porazit pro svou potřebu králíka, nutrii, ovci, kozu, slepici, tedy drůbež, ale už nikoli krávu, tele, či koně, osly a jejich křížence," řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Tato zvířata už musí porazit odborníci na jatkách, chovatel si následně může vzít maso pro svou potřebu domů.

"Kdo usmrcuje zvířata za účelem využití jejich masa, musí dbát zásad zákona na ochranu zvířat proti týrání," dodal Duben. Osoby, které zvířata porážejí, to však podle něj dobře vědí.

V nedávné minulosti podle dostupných informaci hrozilo, že by mohly být zabíjačky kvůli unijním předpisům zakázány. Rada Evropské unie však v září definitivně schválila nařízení, které upravuje pravidla pro zacházení se zvířaty při porážkách a zabíjačky povoluje. Prasata tak bude i nadále možno podomácku porážet, nová pravidla však mají zamezit jejich týrání. Podle veterinářů jsou podobné předpisy již dlouho součástí české legislativy.

Původně se podle diplomatů zvažovalo, že by zabíjeni doma mohli být jen králíci, zajíci či drůbež. Nakonec se ale během jednání za českého předsednictví EU dohodlo, že možnost domácí porážky bude rozšířena i na prasata, ovce a kozy.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Bartoš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu...
Lidé na volby prosázeli už 60 milionů. Hitem jsou sázky na Piráty a SPD

Volby jsou sice až v pátek, ale sázkaři mají jasno už teď. Vyhraje je hnutí ANO, naprosto bez diskusí. Druhá ČSSD bude ráda, že předstihne třetí komunisty. A...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za hospodu kulturnější. Bývalí manažeři Prazdroje rozjíždějí novou skupinu

Bývalí manažeři Plzeňského Prazdroje rozjíždějí novou hospodskou skupinu, kterou pojmenovali Hospodska. Chtějí, aby hospoda byla místem setkávání a diskuzí....  celý článek

Ilustrační snímek
Developeři utíkají z Prahy. Starý územní plán brzdí výstabu nových bytů

Dlouhotrvající problémy s povolováním výstavby nových bytů v české metropoli hýbou prodejním žebříčkem rezidenčních developerů. Situace na pražském trhu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.