"Letos novou formu ochrany už nestihneme využít. Ale v příštím roce s ní v marketingu plně počítáme. Kvalita třeboňských ryb je známá, ale evropské logo to ještě zvýrazní," řekl před časem Hospodářským novinám Rudolf Provázek, šéf obchodní společnosti Fish Market, která třeboňského kapra prodává.
"Navíc spotřebitelům v Rakousku a Francii, kteří jsou za kvalitu ochotni platit, umožní rychlou orientaci," dodal.
V seznamu Evropské komise mělo Česko zatím devět položek. Třeboňský kapr se stal jubilejní desátou. Na stejnou výsadu nyní čekají i další domácí produkty - například jihočeská niva, kterou vyrábí Madeta či nošovické kysané zelí a pardubický perník. - více zde
Kapra nikdo nechtěl, o oplatky stojí dva státy
Lhůty pro námitky uplynuly v listopadu. Stejně jako u třeboňského kapra komise neobdržela jedinou výhradu z členských zemí EU.
Naproti tomu u mariánskolázeňských oplatků se námitky objevily, a to ze strany Německa. Německo a také Rakousko zároveň mají námitky proti udělení chráněného označení pro karlovarské oplatky.
Označení Třeboňský kapr - v němčině "Wittingauer Karpfen" - se používá už víc než sto let. První mezinárodní ochrany se ale dočkalo až v listopadu 1967 v rámci Lisabonské dohody. V Československu bylo jako obrazová ochranná známka zaregistrováno už v březnu 1939.
Česko dostalo pod ochranu EU nejvíc značek
Česká republika má nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů z nováčků Unie. Například Slovensko nemá dosud zapsán žádný produkt a Polsko jeden. Nejvíce jich mají Itálie a Francie (asi 160), Španělsko a Portugalsko (přes stovku).
Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.
Několik dalších výrobků na zisk označení původu aspiruje. Půlroční lhůta pro podání námitek běží v případě olomouckých tvarůžků, chodského piva, českého kmínu, karlovarských trojhránků, všestarské cibule a heřmánku českého. - více zde
Slovensko dostalo pod ochranu zatím jeden výrobek - slovenskou brynzu.
Chráněné české značky:Chráněné zeměpisné označení Chráněné označení původu |