Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Špatně nastavený systém: biomrkve je v Česku málo, hovězího moc

  0:50aktualizováno  0:50
Na ekologické zemědělství v Česku šlo loni přes 30 milionů eur. Ne vše z dotované produkce však končí v obchodech s logem bio. Kvůli chybějícím zpracovatelům či malé poptávce se prodává jako konvenční zboží, zatímco jiné biosuroviny chybí.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Na těch číslech na první pohled něco nesedí. Německo je druhý největší trh s biopotravinami na světě. Bioprodukty se na celkových výdajích Němců za jídlo podílejí 4,8 procenta. Celkem se tam v biu protočí kolem 246 miliard korun ročně a ekologicky se obdělává 7,1 procenta tamní zemědělské půdy.

Češi oproti tomu nevydají za bio ani procento svých potravinových výdajů. Podle posledních dostupných dat za rok 2015 to bylo jen 2,25 miliardy korun. A přesto v jednom ohledu Němce dalece předčíme. Ekologicky se zde obhospodařuje více než 12 procent zemědělské půdy.

Zdálo by se tedy, že tuzemský trh musí biopotravinami přetékat. To je sice pravda, ale jen částečná. Dotovaná produkce se v mnoha ohledech zcela míjí s poptávkou. Obchodníci i zpracovatelé marně shánějí některé suroviny.

„Velké problémy máme například s dodávkami některých luštěnin nebo semínek olejnin, které v Česku nikdo nepěstuje,“ říká Martin Hutař, majitel společnosti Pro Bio, jednoho z největších tuzemských zpracovatelů.

Například tuzemská biozelenina je značně nedostatkovým zbožím. Především mrkev se cení zlatem a velká většina produkce končí v zahraničí. Podle údajů ministerstva zemědělství je rozdíl v ceně konvenční a u biomrkve vůbec nejvyšší ze všech komodit a v průměru dosahuje 225 procent. Vzniká tak začarovaný kruh. I cenová tolerance zákazníků ochotných si za bio připlatit v určité chvíli přeteče a poptávka klesá.

Biopotraviny v Česku

Celkový obrat s biopotravinami včetně vývozu (mld. Kč)
Spotřeba biopotravin v ČR (mld. Kč) Podíl na celkové spotřebě potravin a nápojů (%)
20060,840,760,35
20071,391,290,55
20081,951,800,75
20091,981,610,65
20102,101,600,63
20112,241,670,65
20122,401,780,66
20132,721,950,71
20143,192,020,72
20153,732,250,81

Nedostatečná nabídka je podle mluvčí řetězce Globus Pavly Hobíkové třeba u žitné mouky, čerstvého mléka, ale také masa. To je paradox. Biohovězího, skopového i vepřového se v Česku vyrobí dost, většina produkce se však neprodá s certifikátem bio, ale v prodejnách skončí jako běžné zboží.

Podle ředitele odboru ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jana Gallase není totiž v Česku dostatek certifikovaných výrobců, kteří by dokázali tolik masa zpracovat. „Ekologická produkce je podmíněna tím, že všechny články řetězce od vidlí až po vidličku musí být zahrnuty do kontrolního a certifikačního systému,“ říká Gallas.

Podobné je tomu u biovína, které nikdo nekupuje a vinaři je tak balí bez označení. „Koutek s biovínem bývá ve vinotékách ten nejzaprášenější,“ říká předseda svazu Ekovín Milan Hluchý.

Většinu dotací spolykají travní porosty

Příčinou nesrovnalostí je nastavení dotační politiky, kdy podpora nekopíruje poptávku. Nejvyšší dotace jsou právě na vinice, na hektar získá vinař přes 800 eur. U zeleniny je to sice také téměř 500 eur, vzhledem náročnosti jejího pěstování se však do ní zemědělci nehrnou.

Vůbec nejlukrativnější je však takzvaný trvalý travnatý porost, tedy pastvina. Dotace sice zdaleka nedosahuje takové výše jako třeba u vinohradů, na druhou stranu s tím má zemědělec nejméně práce. Travnaté porosty tak tvoří 83 procent veškeré ekologicky obdělávané půdy v Česku a spolykají většinu dotací. Loni to bylo 22,7 milionu eur z celkem 31,4 milionu na ekologickou produkci. Na nedostatkovou zeleninu šlo jen 600 tisíc.

Travnaté porosty se nacházejí v hornatých oblastech a i kritici uznávají, že často mají důležitou krajinotvornou funkci. Na druhou stranu dodávají, že jich je přespříliš. „Nebylo nutné zatravnit všechno. Část z toho klidně mohla zůstat rozoraná. Zemědělci jsou dotovaní a jsou relativně spokojení. Ubíjí to podnikatelskou aktivitu,“ říká zdroj MF DNES, který v biobranži dlouhodobě působí.

Stát má ambici stav změnit. Do roku 2020 by mělo přibýt orné půdy na úkor travnatých porostů, pole by tak měly tvořit pětinu z ekologicky obdělávaných pozemků místo současných 13 procent. Vláda cíl předloni schválila v Akčním plánu pro rozvoj ekologického zemědělství. Jenže identický cíl si vytyčil stát i v minulém pětiletém plánu pro roky 2010 až 2015, kdy se však prakticky nikam neposunul.

Nejde přitom jen o zvětšení ekologicky obdělávaných polí. Také tehdejší cíl zvýšit podíl biopotravin na tři procenta celkové spotřeby se bez jakéhokoliv posunu praktiky jen zkopíroval ze starého do nového dokumentu.

Autor:



Nejčtenější

Soud zrušil část zákona o EET. Další vlny se zpozdí, z účtenek zmizí rodná čísla

Ústavní soud s odloženou platností škrtl několik paragrafů zákona o evidenci...

Odpůrci EET se radují. Ústavní soud zrušil část zákona o evidenci tržeb, jako celek však obstál. Třetí a čtvrtá vlna,...

Miliardářem přes noc. Rostoucí bitcoin poslal Australana mezi superbohaté

James Gilbert

Z kryptoměnového šílenství vzešel další miliardář. Je jím Australan James Gilbert. Prezident společnosti Crypto, jejíž...



Byty v panelácích zdražily o 50 procent, nedosáhne na ně ani střední třída

Panelový dům na sídlišti Broumovská.

Panelové byty jsou nejdostupnějším typem bydlení v Česku. V posledních letech však podražily tak, že na ně často...

Exploze v Rakousku odřízla tři země od plynu. V Itálii je stav nouze

Výbuch poblíž Baumgarten an der March v Rakousku.

Exploze plynového terminálu na východě Rakouska u slovenských hranic přerušila dodávky plynu do Itálie, Slovinska a...

Bernard provokuje další reklamou. Vyjadřuje nesouhlas s kampaní #MeToo

Kontroverzní reklama pivovaru Bernard.

Pivovar Bernard pobouřil další provokativní reklamou. Tentokrát se v ní naváží do kampaně #MeToo. Ta spojuje ženy z...



Další z rubriky

Do Česka se dostala slanina s bakterií listérie, Tesco výrobek stáhlo

Bačova slanina ze Slovenska obsahovala bakterie listérie (28. listopadu 2017).

Do Česka bylo dodáno 230 kilogramů slaniny ze Slovenska obsahující bakterie listérie, informovala Státní veterinární...

Mileniálové se drží piva a vína, tvrdým ale nepohrdnou. Roste zájem o likéry

alkohol, pálenka

Mladí Češi holdují z tvrdého alkoholu nejvíce rumu a vodce. Čistý tvrdý alkohol si častěji dají Moravané, naopak v...

Na plevel s Roundupem? Používat by ho brzy mohli jen proškolení specialisté

Přípravek na hubení plevelů Roundup

Ministerstvo zemědělství zvažuje, že částečně zakáže používání herbicidu glyfosátu známému pod značkou Roundup. Neví...



Najdete na iDNES.cz