Špatně nastavený systém: biomrkve je v Česku málo, hovězího moc

  0:50aktualizováno  0:50
Na ekologické zemědělství v Česku šlo loni přes 30 milionů eur. Ne vše z dotované produkce však končí v obchodech s logem bio. Kvůli chybějícím zpracovatelům či malé poptávce se prodává jako konvenční zboží, zatímco jiné biosuroviny chybí.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Michal Šula, MAFRA

Na těch číslech na první pohled něco nesedí. Německo je druhý největší trh s biopotravinami na světě. Bioprodukty se na celkových výdajích Němců za jídlo podílejí 4,8 procenta. Celkem se tam v biu protočí kolem 246 miliard korun ročně a ekologicky se obdělává 7,1 procenta tamní zemědělské půdy.

Češi oproti tomu nevydají za bio ani procento svých potravinových výdajů. Podle posledních dostupných dat za rok 2015 to bylo jen 2,25 miliardy korun. A přesto v jednom ohledu Němce dalece předčíme. Ekologicky se zde obhospodařuje více než 12 procent zemědělské půdy.

Zdálo by se tedy, že tuzemský trh musí biopotravinami přetékat. To je sice pravda, ale jen částečná. Dotovaná produkce se v mnoha ohledech zcela míjí s poptávkou. Obchodníci i zpracovatelé marně shánějí některé suroviny.

„Velké problémy máme například s dodávkami některých luštěnin nebo semínek olejnin, které v Česku nikdo nepěstuje,“ říká Martin Hutař, majitel společnosti Pro Bio, jednoho z největších tuzemských zpracovatelů.

Například tuzemská biozelenina je značně nedostatkovým zbožím. Především mrkev se cení zlatem a velká většina produkce končí v zahraničí. Podle údajů ministerstva zemědělství je rozdíl v ceně konvenční a u biomrkve vůbec nejvyšší ze všech komodit a v průměru dosahuje 225 procent. Vzniká tak začarovaný kruh. I cenová tolerance zákazníků ochotných si za bio připlatit v určité chvíli přeteče a poptávka klesá.

Biopotraviny v Česku

Celkový obrat s biopotravinami včetně vývozu (mld. Kč)
Spotřeba biopotravin v ČR (mld. Kč) Podíl na celkové spotřebě potravin a nápojů (%)
20060,840,760,35
20071,391,290,55
20081,951,800,75
20091,981,610,65
20102,101,600,63
20112,241,670,65
20122,401,780,66
20132,721,950,71
20143,192,020,72
20153,732,250,81

Nedostatečná nabídka je podle mluvčí řetězce Globus Pavly Hobíkové třeba u žitné mouky, čerstvého mléka, ale také masa. To je paradox. Biohovězího, skopového i vepřového se v Česku vyrobí dost, většina produkce se však neprodá s certifikátem bio, ale v prodejnách skončí jako běžné zboží.

Podle ředitele odboru ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jana Gallase není totiž v Česku dostatek certifikovaných výrobců, kteří by dokázali tolik masa zpracovat. „Ekologická produkce je podmíněna tím, že všechny články řetězce od vidlí až po vidličku musí být zahrnuty do kontrolního a certifikačního systému,“ říká Gallas.

Podobné je tomu u biovína, které nikdo nekupuje a vinaři je tak balí bez označení. „Koutek s biovínem bývá ve vinotékách ten nejzaprášenější,“ říká předseda svazu Ekovín Milan Hluchý.

Většinu dotací spolykají travní porosty

Příčinou nesrovnalostí je nastavení dotační politiky, kdy podpora nekopíruje poptávku. Nejvyšší dotace jsou právě na vinice, na hektar získá vinař přes 800 eur. U zeleniny je to sice také téměř 500 eur, vzhledem náročnosti jejího pěstování se však do ní zemědělci nehrnou.

Vůbec nejlukrativnější je však takzvaný trvalý travnatý porost, tedy pastvina. Dotace sice zdaleka nedosahuje takové výše jako třeba u vinohradů, na druhou stranu s tím má zemědělec nejméně práce. Travnaté porosty tak tvoří 83 procent veškeré ekologicky obdělávané půdy v Česku a spolykají většinu dotací. Loni to bylo 22,7 milionu eur z celkem 31,4 milionu na ekologickou produkci. Na nedostatkovou zeleninu šlo jen 600 tisíc.

Travnaté porosty se nacházejí v hornatých oblastech a i kritici uznávají, že často mají důležitou krajinotvornou funkci. Na druhou stranu dodávají, že jich je přespříliš. „Nebylo nutné zatravnit všechno. Část z toho klidně mohla zůstat rozoraná. Zemědělci jsou dotovaní a jsou relativně spokojení. Ubíjí to podnikatelskou aktivitu,“ říká zdroj MF DNES, který v biobranži dlouhodobě působí.

Stát má ambici stav změnit. Do roku 2020 by mělo přibýt orné půdy na úkor travnatých porostů, pole by tak měly tvořit pětinu z ekologicky obdělávaných pozemků místo současných 13 procent. Vláda cíl předloni schválila v Akčním plánu pro rozvoj ekologického zemědělství. Jenže identický cíl si vytyčil stát i v minulém pětiletém plánu pro roky 2010 až 2015, kdy se však prakticky nikam neposunul.

Nejde přitom jen o zvětšení ekologicky obdělávaných polí. Také tehdejší cíl zvýšit podíl biopotravin na tři procenta celkové spotřeby se bez jakéhokoliv posunu praktiky jen zkopíroval ze starého do nového dokumentu.

Autor:

Nejčtenější

V příštím roce přijde ekonomická krize, řekl ekonom Pikora v Rozstřelu

Ekonom Vladimír Pikora v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (4. prosince 2018)

„O tom, že krize přijde, nemusíme pochybovat. Podle mého názoru k tomu dojde v příštím roce,“ uvedl ekonom Vladimír...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Štědrá nadílka ve Škodovce, zaměstnanci dostali bonus i prémii 12 tisíc

Ilustrační snímek

Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky Škoda si před letošními Vánocemi výrazně finančně polepší. Společnost totiž...

Protesty drtí francouzskou ekonomiku, šokovaní turisté ze země odjíždějí

Hnutí žlutých vest opět demonstruje v Paříži a dalších francouzských městech...

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum tržeb...

Finanční správa si kvůli EET došlápla na soukromé kluby, padaly pokuty

Příběh elektronické evidence tržeb

Zátah ve 24 provozovnách, označených jako soukromé kluby, kde se místní scházejí za zábavou a za pitím, uskutečnili v...

Další z rubriky

Češi už na toaletním papíru nešetří. Mají rádi heřmánkový a vícevrstvý

Ilustrační snímek

Zájem o nejlevnější toaletní papíry klesá. Šest z deseti Čechů nejvíce preferuje třívrstvý, téměř devadesát procent pak...

Češi jsou věrní značkám s jasným výrobcem. Ale možná jen kvůli slevám

Zákazníci Globusu mohou od října loňského roku využívat  samoobslužné...

Pikok, Finest, Clever, K-Purland, Řezníkův talíř... To je jen pár jmen z mnoha takzvaných privátních značek řetězců....

Méně triků než loni. E-shopy na Černý pátek omezily manipulace s cenami

Black Friday v Metropoli Zličín (24. listopadu 2017)

Tuzemské internetové obchody letos omezily triky s umělým navyšováním cen, ze kterých se počítají slevy během výprodejů...

Najdete na iDNES.cz