Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Špatně nastavený systém: biomrkve je v Česku málo, hovězího moc

  0:50aktualizováno  0:50
Na ekologické zemědělství v Česku šlo loni přes 30 milionů eur. Ne vše z dotované produkce však končí v obchodech s logem bio. Kvůli chybějícím zpracovatelům či malé poptávce se prodává jako konvenční zboží, zatímco jiné biosuroviny chybí.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Michal Šula, MAFRA

Na těch číslech na první pohled něco nesedí. Německo je druhý největší trh s biopotravinami na světě. Bioprodukty se na celkových výdajích Němců za jídlo podílejí 4,8 procenta. Celkem se tam v biu protočí kolem 246 miliard korun ročně a ekologicky se obdělává 7,1 procenta tamní zemědělské půdy.

Češi oproti tomu nevydají za bio ani procento svých potravinových výdajů. Podle posledních dostupných dat za rok 2015 to bylo jen 2,25 miliardy korun. A přesto v jednom ohledu Němce dalece předčíme. Ekologicky se zde obhospodařuje více než 12 procent zemědělské půdy.

Zdálo by se tedy, že tuzemský trh musí biopotravinami přetékat. To je sice pravda, ale jen částečná. Dotovaná produkce se v mnoha ohledech zcela míjí s poptávkou. Obchodníci i zpracovatelé marně shánějí některé suroviny.

„Velké problémy máme například s dodávkami některých luštěnin nebo semínek olejnin, které v Česku nikdo nepěstuje,“ říká Martin Hutař, majitel společnosti Pro Bio, jednoho z největších tuzemských zpracovatelů.

Například tuzemská biozelenina je značně nedostatkovým zbožím. Především mrkev se cení zlatem a velká většina produkce končí v zahraničí. Podle údajů ministerstva zemědělství je rozdíl v ceně konvenční a u biomrkve vůbec nejvyšší ze všech komodit a v průměru dosahuje 225 procent. Vzniká tak začarovaný kruh. I cenová tolerance zákazníků ochotných si za bio připlatit v určité chvíli přeteče a poptávka klesá.

Biopotraviny v Česku

Celkový obrat s biopotravinami včetně vývozu (mld. Kč)
Spotřeba biopotravin v ČR (mld. Kč) Podíl na celkové spotřebě potravin a nápojů (%)
20060,840,760,35
20071,391,290,55
20081,951,800,75
20091,981,610,65
20102,101,600,63
20112,241,670,65
20122,401,780,66
20132,721,950,71
20143,192,020,72
20153,732,250,81

Nedostatečná nabídka je podle mluvčí řetězce Globus Pavly Hobíkové třeba u žitné mouky, čerstvého mléka, ale také masa. To je paradox. Biohovězího, skopového i vepřového se v Česku vyrobí dost, většina produkce se však neprodá s certifikátem bio, ale v prodejnách skončí jako běžné zboží.

Podle ředitele odboru ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jana Gallase není totiž v Česku dostatek certifikovaných výrobců, kteří by dokázali tolik masa zpracovat. „Ekologická produkce je podmíněna tím, že všechny články řetězce od vidlí až po vidličku musí být zahrnuty do kontrolního a certifikačního systému,“ říká Gallas.

Podobné je tomu u biovína, které nikdo nekupuje a vinaři je tak balí bez označení. „Koutek s biovínem bývá ve vinotékách ten nejzaprášenější,“ říká předseda svazu Ekovín Milan Hluchý.

Většinu dotací spolykají travní porosty

Příčinou nesrovnalostí je nastavení dotační politiky, kdy podpora nekopíruje poptávku. Nejvyšší dotace jsou právě na vinice, na hektar získá vinař přes 800 eur. U zeleniny je to sice také téměř 500 eur, vzhledem náročnosti jejího pěstování se však do ní zemědělci nehrnou.

Vůbec nejlukrativnější je však takzvaný trvalý travnatý porost, tedy pastvina. Dotace sice zdaleka nedosahuje takové výše jako třeba u vinohradů, na druhou stranu s tím má zemědělec nejméně práce. Travnaté porosty tak tvoří 83 procent veškeré ekologicky obdělávané půdy v Česku a spolykají většinu dotací. Loni to bylo 22,7 milionu eur z celkem 31,4 milionu na ekologickou produkci. Na nedostatkovou zeleninu šlo jen 600 tisíc.

Travnaté porosty se nacházejí v hornatých oblastech a i kritici uznávají, že často mají důležitou krajinotvornou funkci. Na druhou stranu dodávají, že jich je přespříliš. „Nebylo nutné zatravnit všechno. Část z toho klidně mohla zůstat rozoraná. Zemědělci jsou dotovaní a jsou relativně spokojení. Ubíjí to podnikatelskou aktivitu,“ říká zdroj MF DNES, který v biobranži dlouhodobě působí.

Stát má ambici stav změnit. Do roku 2020 by mělo přibýt orné půdy na úkor travnatých porostů, pole by tak měly tvořit pětinu z ekologicky obdělávaných pozemků místo současných 13 procent. Vláda cíl předloni schválila v Akčním plánu pro rozvoj ekologického zemědělství. Jenže identický cíl si vytyčil stát i v minulém pětiletém plánu pro roky 2010 až 2015, kdy se však prakticky nikam neposunul.

Nejde přitom jen o zvětšení ekologicky obdělávaných polí. Také tehdejší cíl zvýšit podíl biopotravin na tři procenta celkové spotřeby se bez jakéhokoliv posunu praktiky jen zkopíroval ze starého do nového dokumentu.

Autor:


Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

TEST DNES: Pivo v plechu rychle stárne, už po pár týdnech může být zvětralé

Test plechovkových ležáků

Od piva z plechovky asi nikdo nečeká, že bude chutnat jako točené. Ne každý už ale ví, že se často nevyrovná ani...

Další z rubriky

OBRAZEM: Myší trus, špína, jídlo na záchodě. Hrůzy, které našli inspektoři

Kontroly SZPI v provozovnách, které nakládají s potravinami.

Co (zákazníkovy) oči nevidí, to srdce nebolí. Zásada, kterou se řídí řada provozovatelů obchodů, hospod a dalších...

Domácí, přírodní, ovocný, celozrnný. Evropští výrobci klamou na obalech

Test DNES - ilustrační snímek

Stále víc lidí si dává záležet na tom, aby jedli zdravěji. Řídit se předními etiketami na obalech však nestačí, aspoň...

TEST DNES: „Jako olizovat buvola.“ Hodnotili jsme dvanáct sýrů mozzarella

Ilustrační snímek

Mozzarella, přírodní pařený nezrající sýr naložený ve slaném nálevu, je jedním z nejznámějších, a hlavně nejchutnějších...

Najdete na iDNES.cz