Platí přitom, že čím má kdo vyšší vzdělání, tím víc ho práce baví. A taky se na rozdíl od staré anekdoty dnes už Češi v práci nijak zvlášť "neflákají".
Týden v práci už není jen odpočinkem před prací na chalupě, jak glosoval někdejší realitu další vtip. Jen třináct procent lidí totiž přiznává, že v pracovní době stráví víc než hodinu denně jinou činností než prací. Tedy surfováním po zábavných stránkách internetu, vyřizováním soukromých telefonátů nebo třeba kouřením.
Těch, kteří podobně stráví víc než půlhodinu pracovní doby, je ani ne třetina. Čtvrtina lidí naopak tvrdí, že se skoro nezastaví. Navíc - čím víc člověka práce baví, tím spíš si dopřeje nanejvýš patnáctiminutovou pauzu, ale jinak se věnuje jen práci. A v práci se téměř nezastaví ani lidé s nejnižšími příjmy - ti, kteří dělají u pásů v továrnách.
"Přesto pořád ještě mají Češi o něco nižší produktivitu práce než lidé v západní Evropě," míní Karel Havlík z Centra psychologie práce v Klatovech. "Zrovna nás jeden podnikatel požádal, abychom prozkoumali, proč jeho firmy v Německu se stejným počtem lidí a se stejnými podmínkami vyrobí víc než ty v Česku. Sám jsem na to zvědav."
Nespokojené prodavačky
Jen šest procent lidí říká, že je práce vůbec netěší. Nejméně baví ženy s příjmem do 7500 korun - tedy prodavačky v supermarketech nebo šičky v dílnách. Naopak nejvíc baví vysokoškolsky vzdělané muže s příjmy nad patnáct tisíc.
Práce naplňuje i ty, jejichž zaměstnání se nikdy nedostane do čela žebříčků prestižních povolání a jejichž plat nedosáhne závratných výšin.
"Je to pro mě smysl života," říká Pavel Kružela z Přerova. Někdejšího bezdomovce a alkoholika totiž práce zachránila. Když byl nejvíc na dně a kvůli neléčené nemoci přišel o hlasivku, jediný, kdo mu nabídl pomocnou ruku, byli lidé z Armády spásy.
Dali mu práci a šanci. Věřili mu. "Učím teď romské děti dělat si úkoly a smysluplně trávit čas. S kluky kutíme v dílně, s holkama si povídám. A strašně mě těší, když nelajdačí, ale chlubí se mi: Pavle, já dostala jedničku," říká šťastně.
Peníze jsou O. K.
Patnáct let starý vtip o ekonomice socialismu už neplatí, ani co se týče výplaty. Češi jsou vcelku spokojeni s tím, co vydělají. Každý druhý člověk si myslí, že dostává za svou práci odpovídající částku.
Přidáno by sice chtělo dostat 44 procent lidí, ale skromně: úplně by stačilo zvýšení mzdy o tři až čtyři tisíce. Nejvíc by si to přáli lidé s nejnižšími příjmy do sedmi a půl tisíce korun. S rostoucí výplatou rostou i nároky. Kdo bere víc než dvacet či třicet tisíc a má pocit, že by měl mít víc, ten by si rád přilepšil až o deset tisíc.
A ještě jedna dobrá zpráva: celé tři čtvrtiny Čechů považují svého šéfa za schopného, nebo dokonce velmi schopného.
Dokázali bychom vůbec žít bez práce? Odborníci míní, že ne. "Chodit jen na tenis, do klubů a jezdit k moři? To by většinu lidí neuspokojovalo. Potřebujeme mít cíl, motivaci, o něco se snažit," míní personalista Radoslav Schmidt.
