Firmy zaplatí více za recyklaci obalů. Tříděný odpad tak neskončí na skládkách ani ve spalovnách.

Firmy zaplatí více za recyklaci obalů. Tříděný odpad tak neskončí na skládkách ani ve spalovnách. | foto: Profimedia.cz

Třídění odpadu zdraží pití i jídlo

  • 126
Propad cen papíru a dalších recyklovaných surovin brzy pocítí i ti, kteří nemají sběr odpadu jako formu přivýdělku. Třeba lidé, kteří si kupují nápoje v PET lahvích či obalech tetrapak, za ně zaplatí více.

Důvod? Na chod odpadového koloběhu už nestačí peníze, které se vydělají prodejem vytříděných odpadů. Aby systém nezkolaboval, budou do něj muset více přispět sami výrobci nápojů a ti následně promítnou zvýšené náklady do cen pro zákazníky.

Třídění obalů se v Česku dostalo do vážných potíží navzdory tomu, že Češi patří k nejpilnějším evropským recyklovačům.

Nižší výnosy za odpad už nepokrývají náklady na to, že popeláři odvezou kontejner s tříděným odpadem a na speciálních linkách ho ještě dotřídí a pošlou k dalšímu zpracování.

Obalová společnost Eko-kom, která má v Česku monopol na organizaci zpětného odběru obalů, proto pošle třídicím linkám i obcím oproti plánu stamiliony korun navíc, aby systém v Česku udržela.

A tyto peníze vezme právě od výrobců nápojů a potravin, kteří Eko-komu platí za recyklaci svých obalů. Jejich příspěvek může vzrůst až na dvojnásobek. V loňském roce přitom recyklace přišla výrobce na zhruba miliardu korun.

"Ze středně či dlouhodobého hlediska není možné zvýšení poplatků nepromítnout do cen, neboť se jedná o růst nákladů celého průmyslu v řádu několika stovek milionů," říká Milan Luzum z Coca-Coly.

"Právě to propočítáváme, hodně nám navíc zdražily vstupy kvůli slabé koruně. Takže ke zdražení dojde," připustil šéf Liney Nivnice Gabriel Slanicay.

O kolik přesně mohou nápoje podražit, však výrobci zatím neuvedli. Poplatek v přepočtu na jednu lahev však netvoří příliš velkou položku: například dvoulitrová PET lahev stojí na poplatku zhruba 13 haléřů. Podle nové tabulky poplatek za PET lahve meziročně stoupne o dvě třetiny. U některých typů obalů, hlavně papíru, ale zdraží i na více než dvojnásobek.

Zálohy na PET lahve: nejdříve 2011

Potíže s odpady znovu přiživují debatu o zálohování nápojových obalů, především PET lahví. "Toto by mohlo přípravy urychlit, teď se ukazuje, jak by byl systém výhodný," říká poradce ministra Daniel Vondrouš. Zálohované obaly by byly na více použití. Obalový zákon by podle jeho slov mohl platit nejdříve v roce 2011. Proti zálohám je však celý nápojový průmysl.

Eko-kom už na začátku roku poslal obcím zhruba o 15 procent více peněz za to, že třídí. Navíc vybrané stamiliony mají podle mluvčí Eko-komu Šárky Novákové jít hlavně na podporu dotřiďovacích linek, aby nabízely co nejkvalitnější materiál s minimem příměsí.

Eko-kom tají, kolik peněz uvolní na podporu třídění. Podle Novákové jde o stamiliony korun. Stát zatím nepočítá s tím, že by finančně nějak systém podpořil, s programem Eko-komu ale souhlasí.

Podle Vondrouše je však možné čerpat například na výstavbu dotřiďovacích linek evropské dotace. České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí požaduje po vládě, aby podpořila problémový obor penězi ze Státního fondu životního prostředí.

Kolik platí výrobci nápojů a jídla za tunu obalů

  od 1. 1. 2008 od 1. 7. 2008 1Q/2009 2Q/2009

Měkké plasty vč. PET 

3 990 4 197 4 978 6 974
Papír

1 785

1 878

2 319 3 824
Sklo 960 1 010 1 212

1 212

Nápojový karton 2 199

2 313

2 545 4 097
Dřevo a textil 753  792 925  1 155
Pozn.: údaje v korunách                                                           Pramen: Eko–kom

Z dříve lukrativní suroviny se stal často nechtěný odpad: to platí zejména o papíru, který se hromadí ve sběrnách. Svozovým firmám tak rostou náklady: část nákladů dříve dorovnávaly prodejem vytříděné suroviny.

A tlačí už na města, aby jim za likvidaci odpadků přidala. "Museli jsme uzavřít dodatek ke smlouvě, platby se nám navýší o šest procent," říká starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta. Obyvatelé více nezaplatí: obce jsou už většinou na stropu maximální možné částky na paušální platby za odpady, tedy 500 korun.

Obcím rostou náklady i kvůli tomu, že třeba kontejnery s papírem musí vyvážet častěji. Lidé už totiž nechodí do sběren, protože tam za papír většinou teď nic nedostanou. Pokud třídíte, nemusíte mít obavy, že by vytříděný odpad skončil na skládkách nebo ve spalovně.

Zákon to firmám zakazuje a případné porušení pokutuje. Navíc by se jim to ani nevyplatilo: za vytříděný odpad ještě mohou dostat zaplaceno, za spalování či skládkování naopak zaplatit musí.

"Firmy mohou zatím materiál skladovat a čekat na lepší časy, i když v případě papíru je to problém," připustil Vondrouš. "Nikdo k nám tříděný odpad nevozí," potvrdil šéf liberecké spalovny Pavel Bernát.

 Jak Češi třídí odpad?      
   2002  2003  2004  2005  2006  2007
 Plasty  27  34  38  42  46  52
 PET  33  34  40  49  52  60
 Papír  62  67  79  85  92  96
 Sklo  57  57  65  68  74  68
 Kovy  35  40  37  32  44  54
 Celkem  45  49  56  60  66  68
Pozn.: údaje v procentech                                                        Pramen: Eko–kom