Trumf? Ne, zabiják

- Nemít platební kartu, člověk by se nalítal. Jen když si vzpomenu na dobu, kdy ještě nebyly: každou chvíli vystát nekonečnou frontu na vlastní peníze ve spořitelně. Dohadovat se s utahanou a unuděnou úřednicí. Brr. To dneska, panečku, to je jinačí. Vložte kartu. Díky. PIN. Díky. Kolik? Ó,díky. Vezměte si peníze, díky, díky. Báječný, zdvořilý, pohotový. Bankomat.

A co teprve, když člověk vynese kartu přímo v obchodě. Platit kartou? Jistě,okamžíček, podpísek - ano tady - a je to. Za pár vteřin je všechno odbyto. Jaký pokrok!

Ale co je to ještě proti internetu. Chcete knížku, počítač, telefon? Máte ji mít! V pohodlíčku domova - jen zadejte číslo karty, tak. Díky. Zbožíčko dorazí co nevidět. Klik, klik. To je teprve ono! Pch, kdepak nějaké fronty. Inu, pokrok je to báječný.

Zpátečník se ze mě stává, když se dívám na výpis z účtu. Cože? Tolik jsem vybral? A utratil? To snad musí být nějaká chyba... Není. Karta je skvělá věc. Ale pro bankovní účet je to ten největší nepřítel. Pozor na ni.

P.S. Zkuste si dát týden bez ní. Fronta vám sice bude lézt na nervy, ale to čtení při výpisu z účtu!