„Rád vidím nízké úroky. Fed dělá to, co považuje za nezbytné, ale mně se nelíbí, co dělají, protože inflaci máme opravdu pod kontrolou,“ řekl Trump novinářům. „Prostě si nemyslím, že je (při zvyšování úroků) zapotřebí postupovat tak rychle,“ dodal.
Informovala o tom agentura Reuters. Podle Andrewa Brennera z makléřské společnosti National Alliance se Trump obává negativního dopadu vyšších úrokových sazeb na akciový trh.
Fed v září zvýšil svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,0 až 2,25 procenta. Zároveň předpověděl, že do konce letošního roku zvýší úroky ještě jednou a že příští rok přikročí k dalším třem zvýšením úroků.
Podle CNBC to připomíná jeho výrok z minulosti, kdy už nad touto politikou Fedu zapochyboval. Tehdy však nebyl tak ostrý. Uvedl, že „se bál toho, že bankéři mají v úmyslu zvýšit úrokové sazby, zatímco peníze by se daly využít jinak,“ uvedl.
Zvýšením sazeb centrální banka nepřímo reguluje objem peněz v oběhu. Úvěry u komerčních bank zdraží a stanou se pro lidi i firmy méně dostupné. Vede to k nižší spotřebě a také pomalejšímu růstu cen. Úroky se dostaly (podobně jako třeba v ČR) na nulu během hypoteční krize, kdy si banky přestaly důvěřovat a navzájem půjčovat. Krok měl rozpumpovat ekonomiky, které mířily do recese.
„Něco podobného dosud neřekl,“ podotkl Andrew Brenner z investiční společnosti National Alliance Capital Markets. „Prezident se bojí, že vyšší úroky vykolejí burzy a chce, aby ve své aktivitě Fed zpomalil,“ dodal.
Fed má od amerického Kongresu pověření usilovat o nízkou inflaci a nezaměstnanost. Meziroční růst spotřebitelských cen v USA v srpnu zpomalil na 2,7 procenta z červencových 2,9 procenta. Míra nezaměstnanosti v USA v září klesla na 3,7 procenta, tedy na nejnižší úroveň za téměř 50 let.
