"Zjistili jsme, že v poslední době se do privatizace dost často zapojují lidé, kteří se snaží na zprostředkování prodeje bytů vydělat. A my nechceme prodávat městské domy na kšeft," zdůraznil trutnovský starosta Ivan Adamec.
Platné zásady pro prodej městských bytů rozdělují bytové domy v Trutnově do šesti skupin a každé z nich přiřazují určitou slevu z ceny nemovitosti stanovené nezávislým znalcem.
Například zájemce o byt v domě se třemi byty zaplatí 90 procent odhadu, byt v paneláku se třiceti nájemníky stojí pouhých 25 procent odhadní ceny. Další dvacetiprocentní slevu mohou zájemci získat při zaplacení stanovené částky ještě před podpisem kupní smlouvy.
Město v souladu se zásadami nejdříve byty nabízí ke koupi nájemníkům, potom dalším obyvatelům domu a nakonec cizím zájemcům.
Pokud si nabízené byty koupí se slevou sami nájemníci, je podle radnice všechno v pořádku. Problém nastává ve chvíli, kdy nájemníci své byty nechtějí, ale zájem o ně projeví třetí osoby, které koupí domy se všemi výhodnými slevami a i s nájemníky je za tržní ceny prodají dál.
Realitkám jen za tržní cenu, říká starosta
"Město nemůže být tím posledním, kdo na převodu bytů do soukromých rukou prodělá. Ať si realitní kanceláře byty i s nájemníky klidně koupí. Nám to nevadí. Ale minimálně za odhadní cenu," řekl Adamec.
Proto trutnovští zastupitelé nyní rozhodli, že sedm bytových domů v Horním Starém Městě a v Poříčí, které se mu dlouhodobě nedaří prodat stávajícím nájemníkům, město dá do dražby s vyvolávací cenou odpovídající znaleckému posudku.
První zásady privatizace městských bytů schválili trutnovští zastupitelé už v roce 1996. Protože se však radnici za tři roky podařilo prodat jen nepatrný zlomek z pěti a půl tisíce nájemních bytů, které město vlastnilo, rozhodli se radní téměř neexistující trh s byty oživit dvěma novými vyhláškami schválenými zastupitelstvem v roce 1999. Od té doby prodal Trutnov téměř čtyři a půl tisíce bytů a do městského rozpočtu každý rok z tohoto zdroje získává od padesáti do devadesáti milionů korun.
