Obzvlášť citliví jsou na bezpečnost Indové, Číňané, Korejci a Japonci. Asijci kromě Prahy navštěvují Moravu nebo lázeňská města. Za první půlrok jich do Česka přijelo 700 tisíc. A nejde přitom pouze o Číňany a Japonce, ale také o Indy, Malajce či Korejce. CzechTourism se do země snaží přilákat především bohatší turisty, kteří příliš nepočítají útratu. Cílí i na manažery a účastníky kongresů.
Celkem zemi loni navštívilo podle odhadů CzechTourismu přes 12 milionů cestovatelů, kteří zde strávili průměrně 3,6 dne. Nejdelší pobyt si dopřávají Rusové nebo Izraelci. Cílem číslo jedna je pro cizince Praha, kterou navštíví 74 procent všech turistů.
Většina z nich zamíří za památkami do nejužšího centra hlavního města. Staré Město, především Staroměstské náměstí a Celetná ulice, Malá Strana a Pražský hrad jsou jich plné. A velká koncentrace lidí na malém prostoru je jedním z problémů, který rostoucí počet turistů metropoli přináší.
„Městská turistika je na vzestupu, což v některých evropských metropolích přináší problémy. Cestovní ruch má ale z ekonomického hlediska nezanedbatelný význam. Města se proto snaží cílit na bonitní klientelu, na návštěvníky, kteří ve městech stráví delší čas a utratí víc peněz. Toto platí také pro Prahu,“ prohlašuje Barbora Hrubá z organizace Prague City Tourism.
Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký poukazuje na to, že turisticky nejvytíženější městské čtvrti by pomohl odklon tranzitní dopravy. A také přímé kolejové spojení centra Prahy s letištěm, které by umožnilo rozvoj kongresové turistiky a celkovou změnu skladby návštěvníků města.
Kolik zahraničních turistů přijelo do Česka
„Nechceme vyhánět turisty z centra, protože přinášejí ekonomický prospěch a většina z nich je slušných. Existují ale skupiny turistů, kteří se sem jezdí opíjet a někdy dělají potíže. Takže já jsem pro méně opileckou turistku a více kongresovou,“ říká Lomecký. Ten zároveň volá po stanovení legislativních pravidel pro poskytování ubytování v bytech přes aplikace typu Airbnb, aby bylo jasné, kdy jde ještě o sdílenou ekonomiku a kdy o výdělečnou činnost.
Přestože drtivá většina turistů podle Fišerové z CzechTourismu přespává v hromadných ubytovacích zařízeních, jako jsou hotely, hostely nebo penziony, počet turistů v placených individuálních zařízeních začal dynamicky růst. „To přikládáme především důsledku rozvoji Airbnb,“ uvedla.
Ruzyňskému letišti v létě meziročně přibylo 15 procent turistů |
Zástupy turistů denně potkává Bára Postránecká, která žije s manželem a dvěma malými dětmi na Malé Straně. Občas se kvůli nim nevejde s kočárkem na chodník a těší se na leden a únor, kdy jich v centru bývá minimum. „Na druhou stranu jsou usměvaví a většinou milí,“ říká. Život v centru jí jinak vyhovuje. V okolí je hodně zeleně, udržované parky, dětská hřiště, ani školky a školy nejsou problém. „Taky je tady čisto, žádné odpadky na zemi, uklízí se tu každý den,“ dodává.
Nárůstu turistů čelí v posledních letech i další evropská města, a to hlavně kvůli rozmachu nízkonákladových aerolinek, které udělaly cestování letadlem mnohem dostupnější. S nekontrolovatelným nárůstem turismu bojuje například Amsterdam. Město zakázalo otevírání nových hotelů v centru, zavedlo daně za přenocování a omezilo aktivity Airbnb. Teď radnice navrhuje zavedení nového poplatku, který zvýší ceny za ubytování o pět až deset eur. Opatření má odradit od návštěvy města chudší turisty a naopak přilákat ty bohatší.
