Všichni oslovení podnikatelé se shodují i na dalším vysvětlení: vláda se o turistiku nestará. "Důvodem poklesu je i absolutně 'macešský' vztah vlády k propagaci republiky v zahraničí," říká šéf cestovní kanceláře Helios Via a prezident Asociace soukromých cestovních kanceláří Vlastimil Světlík.
Pouze turistů z Polska zatím přijelo více než v roce 1998 - téměř o sedm procent. "Lidé v Polsku mají více peněz a u vás je k tomu levněji," hledá vysvětlení krakovská novinářka Dobrochna Grott-Korzeniowská.
Bilance cestovního průmyslu se ovšem neměří pouze počtem návštěvníků. V dolarových příjmech je tento rok zatím téměř o šest procent úspěšnější než rok loňský. Přibývá totiž turistů, kteří se zdrží déle a utratí více peněz.
Přestože do země přijíždí celkově méně turistů, utrácejí zde nakonec více peněz. Jen za první čtvrtletí zatím podle platební bilance České národní banky přivezli cizinci do země 0,69 miliardy dolarů, což je téměř o 6 procent více než loni.
A to je dobře, shodují se odborníci. "Klesá počet turistů, ale prodlužuje se délka pobytu a zvyšuje se i jejich útrata," říká prezident Národní federace hotelů a restaurací a generální ředitel luhačovických lázní Josef Krůžela. Podle hoteliérských statistik loni o deset procent vyrostla obsazenost špičkových pětihvězdičkových hotelů a o půl dne na 3,3 dny se prodloužila i doba, kterou návštěvníci v těchto zařízeních strávili. Podobná hlášení podávají i hotely 'nižší' třídy se čtyřmi a třemi hvězdičkami.
"Pokles návštěvnosti není žádná katastrofa.
Rozhodující jsou příjmy z cestovního ruchu," hodnotí současný vývoj Josef Říha z marketingové společnosti Mag Consulting, která se turistickým průmyslem zabývá. Podle agentury však bude pokračovat trend stagnace - při nepatrném růstu devizových příjmů získaných od zahraničních návštěvníků vydají domácí turisté za své cesty do ciziny mnohem méně než návštěvníci ze zahraničí, a tak konečný účet cestovního ruchu bude výrazně kladný: "Reálně lze očekávat saldo kolem dvou miliard amerických dolarů," tipuje Josef Říha.
Ze zahraničí by tak letos do země mělo připlynout asi 3,85 až 3,9 miliardy dolarů, zatímco čeští turisté utratí za své cestování a související služby kolem 1,8 miliardy korun.
Balík peněz z cestovního ruchu, který zůstane v zemi, tak bude opět vyšší než v předchozích sezonách.
S tvrzeními marketingových specialistů souhlasí i ekonomové. "Očekáváme obdobný vývoj jako loni. Nižší příjmy z příjezdů vyrovná skutečnost, že domácí lidé jsou úspornější a méně cestují do zahraničí," říká například hlavní ekonom Československé obchodní banky Petr Chvojka.
Proč ale do země jezdí méně lidí? "Boom první poloviny devadesátých let skončil. Už se s ním nedá do budoucna počítat," vysvětluje ředitelka odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj Marie Vitáková.
"Jedna návštěva stověžaté Prahy většině návštěvníků bohužel stačí - a k opakované návštěvě není důvod," potvrzuje i mluvčí největší cestovní kanceláře Fischer Věra Kudynová. "Turisté se vydají do světových metropolí, kde za přiměřenou cenu získají adekvátní služby. Tedy přesně to, co jim v Praze chybí," dodává Kudynová.
Stát podle cestovních kanceláří rozvoji turistiky hodně dluží. "Chybí národní a regionální programy rozvoje příjezdové turistiky, chybí účinná státní propagace v zahraničí," říká Josef Ryljak, ředitel incomingu firmy Atis Bruntál. Ředitelka Vitáková z ministerstva pro místní rozvoj však připomíná, že vláda nedávno projednala koncepci turistiky, podle níž by například do pololetí příštího roku měl vzniknout návrh zákona zřizujícího fond na podporu cestovního ruchu.
Velké štiky domácí turistiky, mezi něž patří kanceláře Čedok a Fischer, však tvrdí, že jich se pokles zájmu cizích turistů netýká.
Společnosti, které stagnaci zaznamenaly, hlásí úbytky od deseti až do čtyřiceti procent zahraničních klientů.
Stejně neradostné výsledky zaznamenávají i zahraniční touroperátoři. Důvodem je strach, který vyvolaly operace Severoatlantické aliance v Kosovu především v zámořských cestovatelích. Regionální zástupce Světové organizace cestovního ruchu Peter Shackleford uvedl, že například chorvatské ministerstvo cestovního ruchu očekává letos o třicet až padesát procent méně návštěvníků. Podle Shacklefordových údajů v dubnu zaznamenalo až třetinový pokles i Maďarsko, naopak Rakousko z bojových akcí 'vytěžilo' zhruba desetiprocentní růst.
Kosovské operace se však podepsaly na poklesu české turistiky i jinak, než strachem turistů. "Celý jih Itálie byl naprosto ochromený. Lidé z těchto oblastí se v podstatě ani nedostali do Říma, odkud odlétají spoje do Prahy," vysvětluje Božena Teinssingová z cestovní kanceláře Oriana Tours.
Pouze turistů z Polska zatím přijelo více než v roce 1998 - téměř o sedm procent. "Lidé v Polsku mají více peněz a u vás je k tomu levněji," hledá vysvětlení krakovská novinářka Dobrochna Grott-Korzeniowská.
Bilance cestovního průmyslu se ovšem neměří pouze počtem návštěvníků. V dolarových příjmech je tento rok zatím téměř o šest procent úspěšnější než rok loňský. Přibývá totiž turistů, kteří se zdrží déle a utratí více peněz.
Přestože do země přijíždí celkově méně turistů, utrácejí zde nakonec více peněz. Jen za první čtvrtletí zatím podle platební bilance České národní banky přivezli cizinci do země 0,69 miliardy dolarů, což je téměř o 6 procent více než loni.
A to je dobře, shodují se odborníci. "Klesá počet turistů, ale prodlužuje se délka pobytu a zvyšuje se i jejich útrata," říká prezident Národní federace hotelů a restaurací a generální ředitel luhačovických lázní Josef Krůžela. Podle hoteliérských statistik loni o deset procent vyrostla obsazenost špičkových pětihvězdičkových hotelů a o půl dne na 3,3 dny se prodloužila i doba, kterou návštěvníci v těchto zařízeních strávili. Podobná hlášení podávají i hotely 'nižší' třídy se čtyřmi a třemi hvězdičkami.
"Pokles návštěvnosti není žádná katastrofa.
Rozhodující jsou příjmy z cestovního ruchu," hodnotí současný vývoj Josef Říha z marketingové společnosti Mag Consulting, která se turistickým průmyslem zabývá. Podle agentury však bude pokračovat trend stagnace - při nepatrném růstu devizových příjmů získaných od zahraničních návštěvníků vydají domácí turisté za své cesty do ciziny mnohem méně než návštěvníci ze zahraničí, a tak konečný účet cestovního ruchu bude výrazně kladný: "Reálně lze očekávat saldo kolem dvou miliard amerických dolarů," tipuje Josef Říha.
Ze zahraničí by tak letos do země mělo připlynout asi 3,85 až 3,9 miliardy dolarů, zatímco čeští turisté utratí za své cestování a související služby kolem 1,8 miliardy korun.
Balík peněz z cestovního ruchu, který zůstane v zemi, tak bude opět vyšší než v předchozích sezonách.
S tvrzeními marketingových specialistů souhlasí i ekonomové. "Očekáváme obdobný vývoj jako loni. Nižší příjmy z příjezdů vyrovná skutečnost, že domácí lidé jsou úspornější a méně cestují do zahraničí," říká například hlavní ekonom Československé obchodní banky Petr Chvojka.
Proč ale do země jezdí méně lidí? "Boom první poloviny devadesátých let skončil. Už se s ním nedá do budoucna počítat," vysvětluje ředitelka odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj Marie Vitáková.
"Jedna návštěva stověžaté Prahy většině návštěvníků bohužel stačí - a k opakované návštěvě není důvod," potvrzuje i mluvčí největší cestovní kanceláře Fischer Věra Kudynová. "Turisté se vydají do světových metropolí, kde za přiměřenou cenu získají adekvátní služby. Tedy přesně to, co jim v Praze chybí," dodává Kudynová.
Stát podle cestovních kanceláří rozvoji turistiky hodně dluží. "Chybí národní a regionální programy rozvoje příjezdové turistiky, chybí účinná státní propagace v zahraničí," říká Josef Ryljak, ředitel incomingu firmy Atis Bruntál. Ředitelka Vitáková z ministerstva pro místní rozvoj však připomíná, že vláda nedávno projednala koncepci turistiky, podle níž by například do pololetí příštího roku měl vzniknout návrh zákona zřizujícího fond na podporu cestovního ruchu.
Velké štiky domácí turistiky, mezi něž patří kanceláře Čedok a Fischer, však tvrdí, že jich se pokles zájmu cizích turistů netýká.
Společnosti, které stagnaci zaznamenaly, hlásí úbytky od deseti až do čtyřiceti procent zahraničních klientů.
Stejně neradostné výsledky zaznamenávají i zahraniční touroperátoři. Důvodem je strach, který vyvolaly operace Severoatlantické aliance v Kosovu především v zámořských cestovatelích. Regionální zástupce Světové organizace cestovního ruchu Peter Shackleford uvedl, že například chorvatské ministerstvo cestovního ruchu očekává letos o třicet až padesát procent méně návštěvníků. Podle Shacklefordových údajů v dubnu zaznamenalo až třetinový pokles i Maďarsko, naopak Rakousko z bojových akcí 'vytěžilo' zhruba desetiprocentní růst.
Kosovské operace se však podepsaly na poklesu české turistiky i jinak, než strachem turistů. "Celý jih Itálie byl naprosto ochromený. Lidé z těchto oblastí se v podstatě ani nedostali do Říma, odkud odlétají spoje do Prahy," vysvětluje Božena Teinssingová z cestovní kanceláře Oriana Tours.
