Ve všech scénářích možného vývoje by si bankovní sektor udržel kapitálovou přiměřenost nad osmi procenty, což je minimum požadované centrální bankou. To znamená, že banky by odolaly i v nejhorším případě, který kombinuje nepříznivý vývoj domácí i zahraniční ekonomiky a obnovenou nejistotu na finančních trzích vyvolanou problémy s financováním vládních dluhů.
"Výsledky (...) i nadále potvrzují dostatečnou stabilitu bankovního sektoru vůči případným negativním šokům," stojí ve zprávě ČNB.
Centrální banka testovala finanční ústavy ve dvou předpokládaných scénářích. Základní počítal s aktuální prognózou pozvolného růstu hospodářství a inflace v horizontu dvou let okolo 2 procent. Krizový scénář je nepravděpodobnou variantou s výrazně nepříznivými podmínkami. V tomto případě se předpokládá pokles zahraniční poptávky kvůli nejistotě ohledně financování vládních dluhů zemí eurozóny. Znamenalo by to kurzová rizika a vláda by měla problém prodat nové dluhopisy.
"Navržený scénář lze považovat za velmi zátěžový a výrazně nepravděpodobný," dodala ČNB.
Analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus s výsledky testu souhlasí. "Celková částka, o kterou by banky musely v případě realizace negativního scénáře navýšit kapitál, sice oproti minulému testu vzrostla na trojnásobek, i tak se nicméně jedná pouze o 0,3 procenta českého HDP, tedy naprosto zanedbatelnou částku. Navíc, ačkoliv ČNB nezveřejňuje výsledky konkrétních bank, podle našich modelů by se nutnost navýšit kapitál netýkala žádné z velkých českých bank," sdělil iDNES.cz.