Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rusku hrozí tvrdší sankce. Proti Moskvě hraje i pád letadla

  11:27aktualizováno  17:29
Týden poté, co USA a Evropská unie zakázala obchodovat s řadou ruských firem, se „index“ může rozšířit o další podniky či lidi. Ministři zahraničí EU zváží možnosti dalších sankcí v oblastech jako jsou finance či energetika. Rozhodnutí ministrů může ovlivnit i tragédie malajsijského letounu na Ukrajině.

Raketový systém BUK M2 na mezinárodní přehlídce vojenské techniky, která se konala nedaleko Moskvy v roce 2010. | foto: AP

USA a Evropská unie už minulý týden ve středu rozhodly o těžších sankcích namířených na firmy i politiky. Sankce mají postihnout řadu firem od bank přes zbrojovky jako Kalašnikov až po ropný monopol Rosněfť. Byla to reakce na fakt, že Moskva ani separatisté nesplnili žádný z bodů, které po nich chtěl předcházející summit EU (čtěte zde).

Atmosféra po zřícení civilního letadla na okupované části Ukrajiny přitom naznačuje, že sankce by se mohly ještě více zpřísnit. Hovořili o tom v posledních dnech zejména Británie, ale také Polsko a pobaltské státy.

Ministři se však v bruselu na ničem konkrétním nedohodli. "Podrobnější být nemohu. Požádali jsme komisi, aby přišla s návrhy," řekl při odchodu šéf nizozemské diplomacie Frans Timmermans. Dalšími oblastmi, u nichž má komise posoudit možnost sankcí a "brzy" sdělit výsledek ministrům, je podle něj například také zboží dvojího použití, tedy materiál pro civilní i zbrojní účely. Odpověď by komise měla členským zemím dát do čtvrtka.

Ve čtvrtek podle Timmermanse také diplomaté členských zemí dostanou k posouzení první seznam jmen, které by měly být zařazeny na sankční seznam podle nových rozšířených kritérií. Na těchto kritériích se v pátek shodli diplomaté členských zemí na základě požadavku summitu EU z minulého týdne tak, aby se sankce nyní mohly týkat také firem, které svou činností podkopávají suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Dosud se podobné sankce - které znamenají zmrazení majetku a zákaz cest - mohly týkat jen fyzických osob. EU nyní kvůli ukrajinské krizi postihuje 72 lidí a dvě firmy, ty podle jiného právního zdůvodnění souvisejícího s ruskou anexí poloostrova Krym.

"Potřebujeme jednotnou unii, hovořící jedním hlasem. Nejen ostrá slova, ale také odvážné činy," prohlásil v úterý odpoledne v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. S kolegy s EU se večer setká spolu s dalšími ministry zahraničí zemí Východního partnerství.

Podle ukrajinského ministra by EU neměla například dodávat do Ruska zbraně. Otázka dodávek dvou vojenských plavidel stavěných pro ruské námořnictvo ve Francii je jedním z bodů, který evropské diplomaty rozděluje.

Úterní schůzka ministrů zahraničí EU je prvním setkáním od čtvrteční tragédie malajsijského boeingu. Podle USA a dalších západních zemí důkazy stále více naznačují, že malajsijský boeing sestřelili proruští separatisté, zřejmě s ruskou pomocí. Moskva to odmítá a tvrdí, že odpovědnost nese vláda v Kyjevě.

Sankce pocítí i obyčejní Rusové

Podle hlavního ekonoma Ery Jana Bureše přitom nebude výsledek průlomový, protože ministři mohou rychle rozhodnout jen o sankcích vůči individuálním lidem a podnikům. „Teoreticky by tak mohli rozšířit stávající sankce na okruh firem a jedinců spadajících do tvrdého jádra kolem prezidenta Putina. Přechod k fázi tři, ve které by byly sankce uvaleny na celé sektory (banky, zbrojní firmy), by musela schválit nejprve Evropská rada,“ uvedl.

O rozšíření sankcí podle Financial Times v tuto chvíli nejvíce usiluje Velká Británie a země střední a východní Evropy. Plošné sankce na odvětví ekonomiky má podle Bureše řadu odpůrců, především ve Francii a v Itálii.

„Ať už bude dnešní rozhodnutí EU jakékoliv, tvrdší postup Washingtonu a vidina výraznější izolace je sama o sobě pro ruskou ekonomiku velice nepříjemná. Pravděpodobně opět zrychlí odliv kapitálu ze země,“ dodal Bureš. Jen za první čtvrtletí z Ruska zmizel kapitál v hodnotě 50 miliard dolarů.

Sankce ovšem dopadnou i na ruské občany. Firmám v Rusku se zhorší přístup k penězům, ještě více zeslábnou investice a zřejmě kvůli slabému rublu stoupne inflace. Růst spotřebitelských cen se přitom v Rusku dostal na tříletý vrchol kolem osmi procent. „To nevěští pro osmou největší světovou ekonomiku nic dobrého,“ podotkl ekonom Ery.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řetězce do kontejnerů vyhazují i potraviny, které jsou naprosto v pořádku.
Evropané nejvíc plýtvají zeleninou, ročně vyhodí jídlo za 143 miliard eur

Miliarda lidí na celém světě trpí nedostatkem jídla, přesto třetina potravin, které za rok lidstvo vyprodukuje, skončí v koši a posléze na skládkách. V...  celý článek

Horníci NWR. Ilustrační snímek
Diskreditace i prodej OKD pod cenou. Komise řeší vyloučení Američanů z tendru

Evropská komise se začala zabývat stížností americké firmy Alcentra, která byla vyloučena z nabídky na koupi černouhelné OKD. Společnost dříve hrozila...  celý článek

Muž pracuje na počítači (ilustrační snímek).
Firmy nesmí šmírovat komunikaci svých lidí, rozhodl Evropský soud

Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru, že byla porušena soukromá práva rumunského zaměstnance, kterého zaměstnavatel propustil za používání pracovní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.