Tykač se podle ČRo z jeho reportáže dozvěděl na jaře 2015 o obavách vedoucí katedry bohemistiky Zuzany Říhové o další osud češtiny na Oxfordské univerzitě. „Zástupcům univerzity jsme tehdy navrhli dlouhodobý plán na zásadní rozšíření a zkvalitnění výuky češtiny. Tehdejší jednání byla velmi korektní a vstřícná. Nicméně narazili jsme na několik problémů, které se nám nakonec vyřešit nepodařilo,“ uvedl mluvčí manželů Tykačových Jan Chudomel.
Jako problém v jednání Chudomel zmínil snahu univerzity použít finanční dar i na výuku dalších jazyků, včetně ruštiny. „Druhým problémem bylo tehdejší vyšetřování některých firem Pavla Tykače, které probíhalo ve Švýcarsku. Toto šetření už bylo mezitím ukončeno s tím, že se žádná podezření nepotvrdila,“ doplnil.
Podle ČRo se Oxfordská univerzita zřejmě na poslední chvíli dozvěděla o tom, že švýcarská justice blokovala část Tykačova majetku. Univerzita jednání o daru nepotvrdila, ani nevyvrátila, jde podle ní o důvěrnou záležitost.
Švýcarská prokuratura se zabývala převody Tykačova majetku ve Švýcarsku kvůli podezření, že pochází z transakcí kolem CS Fondů. Tykač byl v Česku obviněn z toho, že v letech 1996 až 1997 vyvedl z fondů aktiva za 1,2 miliardy korun. Vrchní státní zastupitelství v Praze Tykačovo trestní stíhání v kauze CS Fondů zastavilo v prosinci 2015.
Oxfordská univerzita se stala terčem ostré kritiky kvůli přijetí 75 milionů liber od kontroverzního ruského oligarchy Lena Blavatnika, dnes občana USA žijícího v Británii, píše ČRo. Podle odborníka na boj s praním špinavých peněz Romana Borisoviče si podporou vzdělání ve Velké Británii snažil svou reputaci vylepšit také ukrajinský miliardář Dmitrij Firtaš, který věnoval peníze Cambridgeské univerzitě. „Nejsou to ale jen Východoevropané. Vzpomeňme si na Wafíka Saida, kontroverzního obchodníka se zbraněmi, který dal peníze Oxfordu na School of Business. Nejslavnější je pak dar Kaddáfího rodiny pro London School of Economics,“ cituje ČRo Borisoviče.
