Bezmála pětině ze všech nezaměstnaných lidí v kraji svítá naděje, že by mohli najít práci v připravované průmyslové zóně u Šlapanic. Podle ekonomické studie zóny má ve Šlapanicích v příštích šesti letech najít práci minimálně deset tisíc lidí z celého Jihomoravského kraje.
Developerská společnost CTP nyní čeká na potřebné změny územního plánu, začít stavět chce na začátku příštího roku. "První fáze zahrnuje kompletní technickou a dopravní infrastrukturu včetně mostu pro celé připravované území,“ uvedl Jiří Hořčica, mediální zástupce společnosti CTP. Průmyslová zóna, která je ještě o třicet hektarů větší než brněnská Černovická terasa, se tak má napojit přes ulici Řípskou na dálnici D1.
To je podmíněno souhlasem Brna. A vedení města chce o podmínkách napojení průmyslové zóny na Řípskou ulici ještě vyjednávat. "Na Brno se přenáší většina negativních vlivů ze zóny, hlavně zvýšená doprava,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).
Proti napojení zóny na Řípskou ulici protestují i ve Slatině, která se po dokončení průmyslového parku ocitne doslova v obklíčení průmyslových areálů a dálničních tahů.
A vedení Brna se staví zdrženlivě i k plánovanému vytvoření obrovského počtu pracovních míst. Pro jihomoravskou metropoli, ve které nezaměstnanost dlouhodobě klesá, totiž takový počet pracovních míst neznamená nijak velký přínos. Z patnácti tisíc nezaměstnaných evidovaných na brněnském úřadu práce už totiž většinu tvoří lidé, kteří pracovat nechtějí.
Obří průmyslová zóna tak paradoxně může Brnu a jeho okolí víc ublížit než prospět. "Největším lákadlem pro investory je levná pracovní síla. Když bude nedostatek kvalifikovaných pracovníků, bude to vyvíjet tlak na růst mezd a tato výhoda se rozplyne,“ míní analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Na druhou stranu může zóna prospět jižněji položeným regionům kraje, kde se nezaměstnanost stále pohybuje nad desetiprocentní hranicí. "Ochota lidí cestovat za prací roste, takže bych se neobával toho, že by se dost zaměstnanců nenašlo,“ myslí si náměstek primátora Pospíšil. Během obou etap společnost ve Šlapanicích prostaví sedm set milionů eur, tedy asi dvacet miliard korun. Pro srovnání - na stejné peníze má přijít rekonstrukce celého brněnského železničního uzlu včetně přesunu nádraží. Pro Šlapanice to znamená obrovský nárůst příjmů.
"I když podíl z daní jdoucí do obecního rozpočtu není nijak velký, pro malou obec nebo město jsou to zásadní peníze, které mohou zaplatit velké investice, “ vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Šlapanicím by se také pomocí průmyslové zóny podařilo vyřešit problém s dopravním spojením města s Brnem. "Vznikla by nová komunikace, která by vedla právě průmyslovou zónou,“ popsal starosta Šlapanic Jaroslav Klaška.
Jenže právě toto spojení se příliš nelíbí Brnu a především městské části Slatina. "Je to otázka změny územního plánu, aby se tam mohla ta silnice vybudovat. Můžu říct, že se schyluje k negativnímu stanovisku. Povedeme ještě jednání, jestli to odblokujeme,“ řekl majetkový náměstek primátora Oliver Pospíšil.
Šlapanice Brno předběhly, zóna mohla být u Tuřan
Co má vůbec na poli mezi tuřanským letištěm a Šlapanicemi vyrůst? "Vzniknou zde různé typy projektů, z nichž přibližně čtyřiasedmdesát procent budou výrobní společnosti, firmy z oblasti informačních technologií a lehkého strojírenství nebo kanceláře,“ přibližuje Jiří Hořčica, který developerskou společnost CTP zastupuje.
Ta ostatně není v Brně žádným nováčkem. Provozuje zmiňovanou průmyslovou zónu u Modřic, nabízí k pronájmu i část Černovické terasy a na Heršpické ulici staví administrativní komplex Spilberk Office Centre s dominantou osmdesátimetrového hotelu.
V případě průmyslové zóny developerská společnost pomýšlela na rozvojové plochy ležící v těsné blízkosti tuřanského letiště, vlastně jen pár set metrů od těch šlapanických, na kterých hodlá firma stavět nyní. „Brno by přivítalo, kdyby projekt vznikl v hranicích jeho území, v současné době však takový prostor a v takovém stupni připravenosti nemá,“ píše se v ekonomické studii projektu. Hlavní výhodu mají Šlapanice s pozemky - podle studie totiž existuje dohoda asi tří set drobných vlastníků půdy pod plánovanými výrobními halami, kteří jsou ochotní prodat své pozemky společnosti CTP za jednotnou cenu.
Brněnskou radnici tak čeká rozhodnutí, co udělat s pozemky okolo letiště, na kterých plánovala právě obdobnou průmyslovou a logistickou zónu. Pokud vznikne zóna ve Šlapanicích, sehnat investory pro další takto rozsáhlou plochu půjde nejspíš jen těžko.
Okolí tuřanského letiště by tak místo plánovaného logistického a výrobního centra mohlo poskytnout místo pro vývojová střediska nebo pro výrobny hi-tech zboží.
Největší v krajiJak má vypadat zóna ve Šlapanicích Airport ve Šlapanicích se bude stavět na dvou stech hektarů pozemků mezi Šlapanicemi, Slatinou a Tuřany. Plánovanou zónou prochází železniční trať Brno-Přerov. Zóna zaměstná podle ekonomické studie minimálně deset tisíc lidí. Plný počet pracovníků by měl začít ve výrobních halách u Šlapanic pracovat v roce 2013. Stavba je rozložena do dvou etap. Součástí první fáze je kromě stavby části samotného areálu i příprava dopravní infrastruktury a připojení zóny na silnici vedoucí z tuřanského letiště do Slatiny. V první etapě hodlá společnost zastavět padesát hektarů a investovat 350 milionů eur, tedy asi deset miliard korun. V druhé etapě mají vzniknout další stavby v části areálu ležící severně nad železniční tratí. Tato etapa výstavby by měla začít v roce 2011. CTP hodlá investovat dalších 350 milionů eur. Hlavní výhodou zóny je výborná dopravní dostupnost. Výrobní haly budou ležet v blízkosti dálnice i letiště, do areálu by z železniční trati měla vést i vlečka. Šlapanice díky zóně získají podle prvních propočtů při plném obsazení všech hal desítky milionů korun ročně a jejich příjem na jednoho obyvatele vzroste. Teoreticky mohou předstihnout Modřice ležící na jihu Brna. Ty jsou díky průmyslové zóně a nákupnímu centru Olympia obcí s nejvyšším příjmem na obyvatele v celé zemi. Město navíc získá přes průmyslovou zónu další silniční spojení s Brnem. Šlapanický průmyslový park bude největším v kraji a jedním z největších v České republice. O třicet hektarů překročí velikost brněnské průmyslové zóny Černovická terasa, která je v současné době zcela obsazená. Město hledá další prostory pro investory. Plánuje se využití slatinských kasáren, které leží v sousedství Černovické terasy. |
