Hned za televizními spoty následují podle průzkumu agentury Taylor Nelson Sofres Factum letáky roznášené do poštovních schránek, jejichž počet považuje za nadměrný okolo 70 procent obyvatel. Následují noviny, rozhlas a billboardy, u kterých se míra odmítání pohybuje mezi třiceti a čtyřiceti procenty. Asi desetina Čechů už považuje za přesycený reklamou i internet.
V takovém prostředí přibývá i nároků, které musí reklama splnit, aby diváky, čtenáře či posluchače zaujala. "Češi kladou důraz především na pravdivost a důvěryhodnost. Vyžadují, aby jim reklama přinesla informace o produktu a ještě navíc vtipnou formou. Například v porovnání s Němci mnohem více vyžadují, aby jim pomohla při výběru zboží," říká Jitka Vysekalová, ředitelka Psychologické laboratoře agentury TNS Factum.
Do těchto měřítek se v loňském roce vměstnaly nejlépe šoty na Dobrou vodu, Oskara a Orion.
Oproti roku 2000 klesl počet lidí, kteří přiznávají, že někdy pod vlivem reklamy něco nakoupili. Ovlivnění reklamou jen něco málo přes čtvrtinu dotázaných. Tento údaj je však podle odborníků nutné brát s určitou rezervou. "Část si zřejmě vůbec neuvědomuje, že nakupuje kvůli reklamě, protože mnoho impulzů na ně působí podvědomě. Část si to navíc ani nikdy nepřipustí," míní Vysekalová.
Účinky reklamy připouštějí mnohem více ženy. "To podceňování reklamního vlivu se týká především mužů, protože ti přece mají vlastní rozum. A těch s vyšším vzděláním, protože ti přece mají vlastní rozum taky. Takže obzvláště muži s vyšším vzděláním jsou při tomto průzkumu velmi nebezpečná skupina," dodává ředitel TNS Factum Jan Herzmann.
