Sdružení Čistá Ostrava, jež mělo Ostramo podle smlouvy z roku 2004 vyčistit, dostane ještě minimálně čtvrt miliardy.Od nelegálních skládek dává přitom sdružení ruce pryč. Úkol pro ni skončil ve chvíli, kdy kaly odvezla z Ostravy. Smlouva se státem to umožňuje.
Čistá Ostrava vedená stavební firmou Geosan likvidovala kaly z Ostravy tak, že je nechala smíchat s uhelným prachem a vápnem. Vznikl materiál, který lze spalovat v cementárnách. Spalování je drahé a pomalé, a proto se kaly, z nichž část Čistá Ostrava prodávala dalším partnerům, hromadí na skládkách.
Největší část, 110 tisíc tun, skončila v roce 2011 na skládce Celio u Litvínova (více čtěte zde). Odtud se vozí do čížkovické cementárny Lafarge. Po čtyřech letech zbývá na Celiu ještě asi 35 tisíc tun.
Na sklonku loňského roku se navíc definitivně potvrdilo podezření, že se kaly na Celiu skladují protiprávně. Na skladování měl krajský úřad v Ústí nad Labem vydat takzvané integrované povolení. Povolovací proces však podcenil, vyloučil z něj veřejnost. Nejspíš proto, aby se vyhnul problémům s ekology, kteří proti přesunu odpadu z Ostravy do Litvínova protestovali.
Bezprávní stav, tvrdí Ústecký kraj
Ekologické organizace Greenpeace, Arnika a Kořeny, jež kraj obešel, povolení na skladování napadly u soudu a loni v prosinci vyhrály. Nejvyšší správní soud pravomocně stvrdil, že krajské integrované povolení je protiprávní.
Ústecký kraj na verdikt dodnes nereagoval. Podle mluvčí Lucie Dosedělové nepovažuje skládku za nelegální: „Dá se mluvit spíš o bezprávním stavu,“ říká. Kraj se chystá vyzvat Celio k nové žádosti o povolení skladovat ostravské kaly. Schvalovacího procesu se tentokrát budou účastnit i ekologové.
Přesto zřejmě nehrozí, že se páchnoucí masa nakonec poveze zpátky do Ostravy. Schvalování se potáhne dlouho a je velká šance, že než verdikt padne, poslední zbytky kalů zmizí v cementárenské peci.
Loni z Celia ubylo 25 tisíc tun, zbytek má být spálen do konce roku 2017. I tak je nesporné, že české úřady posvětily skladování nebezpečného materiálu v rozporu se zákonem. „Takové praktiky volají po vyvození osobní odpovědnosti,“ soudí Jan Freidinger z Greenpeace.
Polsko: Brusel žádá odvoz
Ještě větší komplikace hrozí kvůli dalším 20 tisícům tun ostravských kalů, za jejichž likvidaci dostala Čistá Ostrava rovněž zaplaceno. Ty totiž skončily na další nelegální skládce u polských Katovic. Zatímco české úřady považují kaly smíchané s uhlím a vápnem za nově vyrobené palivo, Poláci je mají za toxický odpad. A už více než šest let žádají jeho odvezení zpět do Česka.
České ministerstvo životního prostředí odvoz odmítlo, a tak se Polsko obrátilo se stížností na Evropskou komisi. Ta dala loni na podzim Polákům za pravdu. Žádá Česko o odvoz kalů či vysvětlení, proč je v Polsku nechává.
Ropné laguny v Ostravě mají utopit další miliardu. Nedáme, říká Babiš |
Ministerstvo životního prostředí poslalo do Bruselu reakci, v níž export „paliva“ do Polska obhajuje s tím, že nejde o odpad, ale o nový výrobek. Zda to Evropskou komisi uspokojí, není jisté.
„Českou odpověď zkoumáme, rozhodnutí jsme ještě nepřijali,“ řekla MF DNES Iris Petsaová, mluvčí Evropské komise pro životní prostředí. Pokud Brusel postoj nepřehodnotí - a změna je podle lidí obeznámených s případem málo pravděpodobná - čeká Českou republiku žaloba u Evropského soudního dvora v Lucemburku.
Vratimov: trestní oznámení
Další část kalů z Ostrama skončila na třetí nepovolené skládce u Vratimova na Frýdecko-Místecku. Skládka je nezabezpečená, leží v zátopové oblasti, páchne a práší.
Potíž je, že se ke kalům nikdo nehlásí. Čistá Ostrava je před lety předala firmě Baltom. Ta tvrdí, že je prodala další firmě Simul Trust. Baltom zkrachoval a Simul se brání, že mu kaly nepatří.
„Snažíme se skládky marně zbavit šest let, ale bezvýsledně,“ říká starostka Vratimova Dagmar Hrudová. Problémem se nakonec bude zabývat policie: „Podal jsem před dvěma týdny trestní oznámení. Policie musí prokázat, komu kaly patří a kdo je za jejich likvidaci odpovědný,“ prohlásil ve čtvrtek místní politik ze Strany zelených Jiří Klega.
Zemina: v nedohlednu
I když Čistá Ostrava podle smlouvy se státem likvidaci kalů Ostrama dokončila, v areálu chemičky zůstává po 12 letech sanace kolem 100 tisíc tun nevytěžených kalů.
Když se počátkem tisíciletí zakázka na čištění Ostrama chystala, předběžné průzkumy chybně odhadly obsah odpadních jímek stoleté chemičky. Kontrakt s Čistou Ostravou byl tak uzavřen jen na 200 tisíc tun kalů, přestože - jak se později ukázalo - jich v Ostramu leželo minimálně 300 tisíc.
Loni na podzim vypsal stát novou zakázku na likvidaci zbylého množství. V soutěži o ni zvítězila odpadářská firma AVE CZ, kontrolovaná holdingem EPI miliardáře Daniela Křetínského. Zatímco Čisté Ostravě stát zaplatil za „likvidaci“ kalů přes dvě miliardy, AVE má dostat za sanaci zbylé třetiny necelou půlmiliardu.
Stát musí ještě vyřešit likvidaci kontaminované zeminy v okolí jímek. Na ně postavila Čistá Ostrava v Ostramu spalovací linku, za niž stát zaplatil 144 milionů. Stroj však nelze spustit, neboť produkuje výbušný vodík a ohrožoval by Ostravu explozí. Jak tedy znečištěnou půdu kolem jímek vyčistit, zatím není jasné.
