Vládě vadí, že je obchodní rejstřík zaplevelen neaktivními nebo spícími firmami. Krajské soudy by za nezveřejnění účetní závěrky měly firmy ze zákona pokutovat maximálně 100 tisíci korunami nebo je likvidovat ve zdlouhavém procesu. Ne vždy to ale dělají. „Pro soud, respektive stát, je likvidace náročná finančně,“ uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
Ministerstvo spravedlnosti proto navrhlo, aby krajské soudy mohly firmu automaticky zrušit – jednoduše ji vymazat z obchodního rejstříku. A to v případě, pokud ve dvou letech po sobě nezveřejní účetní závěrku a nekomunikuje. Novela teď čeká na schválení v Poslanecké sněmovně.
„Navrhovaná právní úprava směřuje především na řešení problematiky takzvaných neaktivních společností. V jejich případě je jakékoliv zvyšování pořádkových pokut neúčinné, nemají žádný majetek, ze kterého by bylo možné pokuty uhradit,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Lucie Machálková.
Dvojí dokumentace
Podnikatelům se ale přísnější vynucování citlivých údajů příliš nelíbí. Podle Hospodářské komory ČR má stát na vymáhání účetních závěrek nástroje už dnes, jen je dostatečně nevyužívá. Novelu také údajně nepodložil žádnou analýzou toho, nakolik se povinnost zveřejňovat citlivé dokumenty nedodržuje.
„Je také otázka, zda sám stát k něčemu potřebuje tak citlivé dokumenty, jako jsou třeba detailní výroční zprávy a úplné účetní závěrky podniků, a zda je schopen s nimi vůbec pracovat,“ uvedla komora v tiskové zprávě.
Firmy veškeré dokumenty posílají Finanční správě ČR. V minulosti se už několikrát zvažovalo, že by se účetní závěrky ve sbírce listin zveřejňovaly právě prostřednictvím berního úřadu. Ten ale údaje kvůli daňovému tajemství dál nešíří. A tak podnikatelé musí posílat účetní závěrky i krajským soudům, které je zveřejňují právě v obchodním rejstříku.
Jak se firmy odhalovaly v roce 2016Největší podíl netransparentních firem je dlouhodobě v hlavním městě. Za rok 2016 doposud finanční výkazy do sbírky listin neuložily tři čtvrtiny pražských firem, uvádí analýza společnosti Bisnode. Těsně za hlavním městem následují Středočeský a Jihomoravský kraj. Naopak nejnižší podíl byl v Královéhradeckém kraji, a to 47,78 %. |
Ten dnes ale vypadá spíše jako vesnice, přes kterou táhlo vojsko. Člověk tam toho moc nenajde, cenné údaje z posledních let často zcela chybí. Drtivá většina společností, které nezveřejňují účetní závěrky, jsou podle analytika think tanku EconLab Jiřího Skuhrovce skutečně ekonomicky neaktivní.
Zbylá část jsou firmy, které citlivé údaje odhalovat nechtějí, například z důvodu skrývání marže před konkurencí. „Anebo to jsou podnikatelé, kteří dokumenty zkrátka zapomněli odevzdat, či jim to je jedno, protože povinnost zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin je ve spoustě krajů bez efektivní sankce,“ říká Skuhrovec.
Ke zrušení „dvojího systému“ ministerstvo financí již dříve svolalo dvě komise. Žádná z nich se však nedopracovala k řešení. Na popud Pirátské strany se bude situací zabývat třetí komise. „Jedná se o zbytečnou administrativní zátěž jak pro podniky, tak pro rejstříkové soudy,“ uvádí poslanec Lukáš Černohorský. Inspiraci mohou Češi hledat například na Slovensku či v USA.
„Laxní postoj firem vytváří korupční prostředí“
Podle únorové studie analytické společnosti Bisnode neodevzdalo finanční výkazy za rok 2016 celkem 69 procent tuzemských firem, přičemž nejzazší termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin vypršel koncem července 2017. Nejhorší situace je podle analýzy v Praze mezi malými obchodními firmami.
„Laxní a v některých případech až zcela odmítavý postoj českých firem deformuje celý trh, vytváří korupční prostředí a paradoxně je ku prospěchu nepoctivým firmám, kterým přináší konkurenční výhodu. Riziko postihu ze strany státu je stále zcela minimální,“ uvedla v tiskové zprávě analytička Bisnode Petra Štěpánová.