Tam před lety začali rybáři zpracovávat na polotovary část z vlastních úlovků. První budova, kterou pro tyto účely postavili, ale nezůstala dlouho beze změn - výroba brzy nestačila zájmu odběratelů.
Mořské ryby v Tajanově
"Začali jsme pracovat i s mořskými rybami. A proto jsme přistavěli další část zpracovny," říká šéf klatovských rybářů Jaroslav Průcha a ukazuje na novou část. Vzápětí už popochází k hrubým obrysům rybích bazénů, které vznikají hned vedle budovy.
"Tohle nám ušetří spoustu námahy a do budoucna i peněz. Dnes se třeba stává, že musíme pro pstruhy denně jezdit do sádek v sedmdesát kilometrů vzdáleném šumavském Anníně. Až budou hotové sádky tady v Tajanově, můžeme mít zásoby na několik dní dopředu. Ve čtyřech nádržích bude moci být až sto metráků ryb různých druhů," plánuje Jaroslav Průcha a obrací se k samotné zpracovně.
Dokonalá hygiena
"Zatím nás přišla na čtyřicet milionů korun," říká a po schůdcích vchází do vstupních místností a šaten. "Předpisy jsou předpisy," utrousí, když ze skříní vytahuje ochranný plášť, čapku a přezouvá se do holinek.
"Hygiena tu musí být dokonalá, o to se už všechna možná nařízení a kontroly starají víc než dokonale," pokyvuje hlavou ředitel a vchází do samotných výrobních prostor. V první z hal projdou usmrcené ryby tou nejzákladnější úpravou - kucháním a čištěním.
"Část končí jako čerstvé polotovary, třeba půlky kaprů, nebo pstruží filety," ukazuje na bedny s očištěnými a naporcovanými rybami technik výroby Miroslav Velíšek.
Klatovští rybáři ale vyrábějí i složitěji zpracované rybí pochoutky. Miroslav Velíšek otevírá další z chromovaných dveří a před ním se objevují nádoby, ve kterých leží rybí filety a podkovy.
Je to alchymie, říká rybář
"Hodně oblíbené jsou na trhu ryby uzené. A tady jejich výroba začíná. Maso nejdříve marinujeme ve slaném nálevu. Pak musí oschnout, aby šlo dobře vyudit. Je to trošku alchymie, hlídání teploty, kouře, úprava záleží na velikosti a druhu ryb," říká Miroslav Velíšek a otevírá masivní dveře stříbřité udírenské komory, vedle kterých svítí čísla digitálního displeje. Čich okamžitě zaznamená typickou vůni uzených ryb.
"Tady máme šproty," hledí na na malé rybky vyložené na roštech Miroslav Velíšek a otevírá malá dvířka komory. "Tímhle topíme - bukové štěpky, ty dávají rybám charakteristické vlastnosti při uzení," vysvětluje a prohrábne rukou zásobník s hoblinami.
O místnost dál se už ryby balí na cestu k zákazníkům. "Dodáváme do velkých řetězců i běžných prodejen. Sami rozvážíme výrobky vlastními auty," připomíná u východu ze zpracovny Jaroslav Průcha a kráčí po sněhem zapadané cestě k východu z areálu. Za pár měsíců už pár kroků od brány budou sádky a v nich tisíce ryb.
 Naporcované ryby před zpracováním v nově rozšířené zpracovně v Tajanově, patřící Klatovskému rybářství. (27. února 2004) |
