O takzvaném konvergenčním plánu bude vláda jednat dnes. Jde o materiál, kde si stát každoročně narýsuje, jaký by měly mít rozpočet a celé státní finance v následujících třech letech schodky. Smyslem je udržet dluhy v lati tak, aby země mohla přijmout společnou evropskou měnu euro. A to i v případě, jako v tom českém, kdy se k tomu politici nemají.
Ministerstvo financí počítá s tím, že v příštím roce bude schodek státních financí menší než 1,6 procenta hrubého domácího produktu, což odpovídá zhruba šedesáti miliardám korun. O dva roky později dokonce nepřesáhne 1,2 procenta.
Takový plán vyznívá příliš ambiciózně hlavně v souvislosti s rozbujelou finanční krizí, která zpomalí ekonomický růst Evropy a tím i náš. Kalouskův úřad zatím počítá s tím, že naše ekonomika zbrzdí příští rok svůj růst z loňských 6,6 procenta na 3,7 procenta.
To je jeden z nejoptimističtějších scénářů, které domácí instituce i ekonomové mají. Většina z nich počítá s růstem mezi 2,5 až třemi procenty. Česká národní banka minulý týden snížila svou prognózu na 2,9 procenta.
"Tím, že ČNB snížila výhled růstu českého HDP na příští rok pod tři procenta, se dostal optimistický názor ministerstva financí do extrému," říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj bude splnění konvergenčního plánu možné, jen když se bude ve výdajích státu škrtat.
Růžová budoucnost
Ministerstvo možnost škrtů připouští, ale stále ještě doufá, že se černější prognózy nenaplní. Podle ekonomů však slábnoucí růst ekonomiky omezí příliv daní do státní kasy, a to jak z daní z příjmu, tak například z přidané hodnoty, pokud budou rodiny kvůli pomaleji rostoucím mzdám a hrozbě propouštění omezovat nákupy.
S vyšší nezaměstnaností hrozí také rychlejší růst výdajů státu na podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky.
I v tomto směru je však ministerstvo optimistou, protože nepočítá s téměř žádným růstem nezaměstnanosti. Na rozdíl od ekonomů počítajících pro příští rok s jejím návratem na šest až sedm procent z letošních zhruba pěti.
Kromě krize přitom musí ministr financí čelit ještě jedné nepříjemnosti. Bez ohledu na očekávané zpomalení ekonomiky má na křivce státních dluhů zub, a ten nemíří směrem dolů, ale nahoru.
Důvod je ten, že loňský rok dopadl pro státní finance nevídaně dobře. Ekonomika čile šlapala, firmy dobře platily daně, nezaměstnanost klesala. Zároveň mělo Česko ve slibech a plánech poslaných do Bruselu na základě minulých let udělaný pěkný polštář. Takže to, co slíbilo, plnilo s přehledem.
Nynější plán už s polštářem nepočítá, ale plánuje i bez dopadů krize větší dluhy než v minulosti. Nicméně za malé neplnění plánu nám příští rok žádné sankce nehrozí.
Z návrhu vyplývá, že dluhy by měly začít klesat od roku 2010. "Jednak předpokládáme minimálně udržení rozpočtové disciplíny a jednak očekáváme odeznění krize finančních trhů v průběhu roku 2009," vysvětluje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
