Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

  13:49aktualizováno  13:49
Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a Holandsku. A jejich souhrnný instalovaný výkon měl dosahovat 50 gigawattů – tedy dvaapůlkrát víc, než činí kapacita všech českých elektráren. Ze záměrů toho moc nezbylo, podle aktuální studie University of Oxford se jich nepostavila ani pětina.

Uhelná elektrárna Neurath | foto: RWE

Analýza ukazuje, že se během krátké doby dramaticky proměnily podmínky na trhu i vnímání uhelné energetiky. V polovině minulého desetiletí bylo výstavbě nových uhelných elektráren nakloněné politické klima v Německu, Polsku či Nizozemsku. Potřeba nových uhelných zdrojů tehdy navíc vycházela z předpovědi prudkého vzestupu poptávky po elektřině kvůli ekonomickému růstu a z poklesu cen uhlí.

Svět ustoupí od spalování uhlí. Globální teplotu má udržet slunce a vítr

Jenže v roce 2008 přišla ekonomická krize, poklesla spotřeba elektřiny a zároveň díky podporám rychle stoupla kapacita obnovitelných zdrojů. A stavět tolik čoudících komínů už nebylo potřeba. O nových „uhelkách“ se nyní nahlas mluví z významných evropských zemí už jen v Polsku.

Jak ukazuje aktuální zpráva Mezinárodní energetické agentury, podíl uhlí na výrobě elektřiny prudce klesá také v celosvětovém měřítku. Postupně ho nahrazuje zejména zemní plyn a také obnovitelné zdroje.

Z čeho se vyrábí elektřina v zemích OECD

Z čeho se vyrábí elektřina v zemích OECD

Zelené energie na vzestupu

A to nejen ve vyspělých zemích OECD, kde už se podíly uhlí a zemního plynu srovnaly, ale také například v Číně, která dosud pálí polovinu světové spotřeby uhlí. Říše středu loni vytěžila meziročně o devět procent méně této hořlavé černohnědé horniny.

Obnovitelné zdroje, včetně hydroelektráren, se v zemích OECD podílejí na výrobě elektřiny už téměř čtvrtinou. Růst je tažen zejména větrnými a fotovoltaickými elektrárnami. Agentura si všímá, že průměrné meziroční tempo růstu za poslední čtvrtstoletí je u větrných elektráren 21 procent, a u fotovoltaických dokonce 43 procent.

Uhlí ale ještě není zcela mrtvé, čoudící komíny budou mizet pomaleji. A v některých zemích dokonce ještě vzniknou nové. Třeba v Německu, které vykročilo na cestu k zelené energetice, nyní dokončují uhelnou elektrárnu o výkonu půlky Temelína. Elektrárna Datteln poblíž Dortmundu o výkonu 1,1 gigawattu má být spuštěna v první polovině příštího roku.

Němci se ale soustředí hlavně na odchod od jaderné energetiky, až ve druhém sledu přišla dekarbonizace. A přestože ústup od uhlí slibují, zřejmě to bude ještě několik let trvat.

Stagnující uhelná renesance?

Ostatně ani německá kancléřka Angela Merkelová o snižování podílu uhlí ve své předvolební kampani nijak nemluvila. Němci nyní pokrývají elektřinou z uhlí zhruba stále 40 procent své spotřeby.

Zatímco nový německý Datteln představuje v Evropě spíše výjimku, projekty uhelných zdrojů jsou v běhu po celém světě. Ve velkém se stavějí především v Asii, včetně Číny a Indie. A uhelnou renesanci slibuje Američanům rovněž prezident Donald Trump.

Uhlí zažívá v EU renesanci. Jaderné odstávky ve Francii šroubují ceny

A jak je na tom Česko? V uplynulém roce trochu překvapivě podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v národním energetickém mixu klesl z 11,8 procenta na 10,1 procenta. Naopak podíl fosilních zdrojů v českých podmínkách hlavně uhlí, zemní plyn tu nemá ve výrobě elektřiny silnou pozici – stoupl z 55,1 procenta na 59,5 procenta. Mimo jiné i kvůli nahrazení výpadků výroby v jaderných elektrárnách.

„V Česku poslední roky čisté zdroje stagnují. Loni tu vzniklo pouze pár stovek malých střešních fotovoltaik a tři biomasové výtopny. Větrná elektrárna se tu nepostavila už od roku 2014. A když si odmyslíme pár výjimek, tak se obávám, že i příští dva roky budou stagnovat dál,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.




Nejčtenější

Válka o prodavačky pokračuje. Nástupní mzda v Lidlu bude 28 tisíc

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Diskonty Lidl v Česku zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček na 28 tisíc korun, tedy o pětinu. V Praze a...

Pět tisíc dolarů na ruku a sbohem. Amazon se zbavuje lidí bez motivace

Pracovníkům ve skladu Amazon se v USA důsledně říká „associates“, tedy...

Nestandardní cestou jde americký Amazon při propouštění zaměstnanců bez motivace. Svému personálu předložil „nabídku“,...



Fronty i na půl hodiny. Kaufland má málo pokladních, lidé si stěžují

(Ilustrační snímek)

V Kauflandu na pražském Bohdalci je 25 pokladen, v posledních dnech je však běžné, že fungují jen čtyři. Nakupujících...

Diesely v Německu už nikdo nechce. Ceny ojetin srážejí čachry s emisemi

(Ilustrační snímek)

V Německu za poslední rok výrazně klesl prodej nových naftových aut, ceny těch ojetých šly znatelně dolů. Vývoj souvisí...

Nejmladší český miliardář začal ve skladu. Dnes ovládá zbrojařské impérium

Majitel Czechoslovak Group Michal Strnad.

Pětadvacetiletý Michal Strnad se po převodu stoprocentního podílu zbrojařsko-průmyslového holdingu Czechoslovak Group...

Další z rubriky

T-Mobil loni zvýšil tržby o dvě procenta, má šest milionů zákazníků

Ilustrační fotografie

Mobilní operátor T-Mobile má v současné době nejvíce zákazníků na trhu. Jejich počet loni stoupl o 128 tisíc na 6,176...

Kdo dřív přijde, ten pracuje. Sdílené kanceláře budoucnosti patří všem

Coworkingové centrum Paralelní Polis v Praze

Sdílené kanceláře táhnou. Do půl roku se rozrostou o čtvrtinu, a to nejen v Praze. Zájem o pracovní místa v...

Rizikové půjčky vévodí českému úvěrovému trhu. Banky ztrácí podíl na trhu

(Ilustrační snímek)

Rizikovým způsobem si půjčuje peníze 28 procent Čechů. Dvě třetiny dlužníků si vzalo půjčku od nebankovních společností...

Najdete na iDNES.cz