Za dřívější odchod od uhlí se postavili ministři menšího koaličního partnera, sociální demokracie. V jejich případě to dává silnou logiku, namlouvají si k předvolební spolupráci Stranu zelených. Pro ně je konec uhlí až za skoro dvacet let nepřípustný.
Původní termín se však nelíbí ani některým členům kabinetu z hnutí ANO. A není to jen ministr životního prostředí Richard Brabec. „Navrhovaný rok 2038 považujeme za málo ambiciózní především s ohledem na evropské trendy v oblasti energetiky, dekarbonizace a úsilí o dosažení udržitelné uhlíkové neutrality,“ vzkazují z ministerstva financí, které řídí Alena Schillerová.
Rok 2033 jako nejzazší termín pro útlum uhelné energetiky považuje také ministerstvo školství, jež vede Robert Plaga. Vedle odborných argumentů za tím může být také předvolební agitace. Schillerová i Plaga mohou v tomto ohledu mířit na mladé voliče, kteří z velké části chtějí, aby uhlí skončilo co nejdříve.
Mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová říká, že úředníci nyní došlé připomínky zapracovávají. Vláda by podle ní měla materiál dostat znovu na stůl v průběhu dubna. Podle informací MF DNES nyní ovšem lidé z ministerstva obcházejí své vládní kolegy a přesvědčují je, aby se při hlasování v kabinetu přiklonili k pozdějšímu termínu. Zatím však podle zdroje blízkého jednáním nikde nepochodili.
Průmysl varuje
Argumentují právě potřebami průmyslu. Zástupci podnikatelů vládě napsali, aby posvětila doporučení Uhelné komise. Dřívější odklon od uhlí by podle nich přinesl riziko uvázlých investic, měl by významné sociální dopady do stability uhelných regionů a ve výsledku by ovlivnil konkurenceschopnost českého průmyslu a hospodářství.
„Rok 2038 považujeme z pohledu útlumu uhelné energetiky za nejbližší možný. Do té doby musí být transformována většina teplárenských zdrojů, vybudován nový jaderný zdroj a energetický mix doplněn kombinací dalších zdrojů zajišťujících v maximální možné míře soběstačnost a energetickou bezpečnost státu,“ uvedla Hospodářská komora ČR.
Podobně to vidí Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Jakékoliv dřívější varianty byly odmítnuty na plénu Uhelné komise,“ připomínají pracovníci svazu.
Lidé z oboru říkají, že nejhorší variantou by bylo, kdyby datum konce zůstalo do voleb viset ve vzduchu. Česko by bylo jednou z mála evropských zemí, která si ho nestanovila. Uhelná komise se navíc ani nezabývala harmonogramem útlumu, „jízdním řádem“, jak postupně elektrárny na uhlí vypínat. A neřešila ani dopad na teplárenství. Práce Komise se navíc nyní zcela zasekla, čeká se na to, s čím přijde vláda.
Útlum dopadne na lidi i kraje
„Energetika potřebuje dostat jasný signál, co se bude dít, aby měla čas se adaptovat. Nebylo by rozumné nechat odpadávat uhelné zdroje samovolně, živelně,“ říká vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh. Podle něj by také mělo být zřejmé, jak útlum dopadne na zaměstnance v uhelném průmyslu a také na jednotlivé kraje.
A navíc, právě teď je podle něho možnost získat na transformaci uhelné energetiky a zasažených regionů nejvíce peněz z evropských zdrojů. Fondy, které jsou na přechod k bezuhlíkové ekonomice v Unii určeny, bude možné využít během tohoto desetiletí. A pokud bude Česko dlouho otálet, může se stát, že zůstane mimo. V příštích letech už bude EU považovat problém za vyřešený a podporu přesune jinam.
Koželouh také říká, že by s materiálem, který by počítal s koncem uhlí v roce 2033, měl na vládu přijít ministr Brabec, pokud ho nepředloží Havlíček. Uhelnou komisi totiž oba společně vedli. Havlíček se může zdráhat s termínem na vládu přijít, pokud si nebude jistý, že získal mezi kolegy dostatečnou podporu pro rok 2038.
Experti upozorňují, že prodlužování odchodu od uhlí by mohlo zdražit elektřinu. Výslednou cenu elektřiny z uhlí tvoří z velké části emisní povolenky, které už delší dobu svižně zdražují. Podklady přitom počítaly s cenou povolenky kolem 30 eur za tunu. Nyní však už překročila 40 eur, podle některých expertů bude dále růst. Vedle dražších povolenek nahrává dřívějšímu odchodu také klesající ochota bank financovat uhelnou energetiku.
„Pokud bychom se na věc dívali čistě ekonomicky, tak by většina uhelných elektráren nejen v Česku, ale také v Polsku, Rumunsku a Bulharsku měla skončit do poloviny tohoto desetiletí. Pro kompletní uzavření uhelných zdrojů v České republice je třeba rychlá výstavba solárních a větrných elektráren, které jsou aktuálně levnější než provoz stávajících uhelných elektráren,“ říká výzkumnice v transformaci energetiky z Bloomberg New Energy Finance Felicia Aminoff.
Uhelná komise vycházela částečně i z rozhodnutí Německa, které zatím počítá s koncem uhlí v roce 2038. A pokud vše půjde dobře, má nastat o tři roky dříve. Je ovšem možné, že po podzimních volbách se situace změní. V Německu i v Česku. Část opozice, například Piráti, se přiklánějí k co nejrychlejšímu konci uhlí.
