Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Ukradené povolenky se našly. Škodu může hradit stát

  • 21
Zcizené cenné papíry, povolenky na vypouštění škodlivých látek do ovzduší, za 450 milionů korun jsou v Německu, Estonsku a ve Velké Británii. Ukazuje se, že jejich vrácení původním majitelům nebude tak jednoduché. Pokud se to nepodaří, zaplatit by je majitelům mohl stát.

Většina zmizelých emisních povolenek, které byly minulý týden ukradeny z účtů vedených u tuzemského Operátora trhu s elektřinou (OTE), se našla. 610 tisíc jich bylo zřejmě po hackerském útoku převedeno na účty u správců v Německu a Estonsku. "Očekáváme ještě potvrzení 500 tisíc kusů, jež jsme nalezli na účtech registrovaných ve Velké Británii," řekl MF DNES ředitel OTE Jiří Šťastný.

OTE je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je český stát.

Zbytek z celkem 1,306 milionu ukradených povolenek se našel na českých účtech, část ještě v dalších zemích. Národní správci znají podle Šťastného i konkrétní majitele účtů, kde se ukradené cenné papíry našly. Podle něj však nemají právo je zveřejnit. K dispozici je má policie, která se případem už zabývá.

Návrat povolenek jednoduchý nebude

Zatím není jasná klíčová věc – zda a kdy se podaří cenné papíry vrátit zpátky na účty jejich legitimních vlastníků. Nejvíc, 700 tisíc, jich postrádá polostátní firma ČEZ, dalších 475 tisíc z nich chybí soukromé společnosti Blackstone Global Ventures. Okradeny byly ještě další tři podniky, ale ty zatím nezveřejnily své jméno. Celkem se ztratily povolenky zhruba za 450 milionů korun.

Paradoxem je, že národní správci účtů nemají právo zdefraudované kredity na základě vlastního rozhodnutí posílat zpět původním vlastníkům. "Spoléháme v této věci na policii. Známe sériová čísla ukradených povolenek, a pokud by s nimi někdo chtěl dále manipulovat, předpokládáme, že policie zajistí předběžné opatření, aby k tomu nedošlo," uvedl Šťastný. Útok hackerů se odehrál i v dalších zemích EU, ale Evropská komise sdělila, že národní správci registrů si musí řešit problém každý dle své legislativy. Vyzvala je také, aby své systémy lépe zabezpečili.

Šťastný zdůrazňuje, že tuzemský systém registrace obchodů s povolenkami patří k nejbezpečnějším v Evropě. Těsně před útokem mělo být navíc nainstalováno nové bezpečnostní opatření, kdy by se každý převod musel stejně jako v bance potvrdit zasláním SMS. To zatím používá pouze Německo. "I současný systém je zabezpečen vyšším standardem, než požadovalo příslušné nařízení pro Evropu. Prošli jsme také opakovanými testy bezpečnosti," říká Šťastný.

V případě, že se kredity získat zpět nepodaří, není zatím jasné, kdo vzniklou škodu zaplatí. A i kdyby ze zahraničí přišly zpět, je pravděpodobné, že noví majitelé budou žádat o náhradu škody.

Obchod s povolenkami spadá pod ministerstvo životního prostředí. "Otázku náhrady škody jsme nastolili a nyní čekáme na názor právníků. Vztahy tam jsou složitější a není to zcela vyjasněné," říká zástupce resortu Ondřej Boreš. Postižené firmy zatím chtějí, aby vše řešil OTE. "Říká se, že jsme přišli o povolenky. Ale není to tak, přišel o ně OTE," zdůrazňuje Nikos Tornikidis, manažer společnosti Blackstone Global Ventures.

Stejným způsobem argumentuje i další z poškozených, společnost ČEZ. "OTE odpovídá společnosti ČEZ a dalším uživatelům registru povolenek za bezpečnost vkladů povolenek CO2 na účtech podobně, jako například banky odpovídají za bezpečnost finančních vkladů v nich," uvádí mluvčí firmy Eva Nováková.

Jak probíhal hackerský útok 18. 1. 2011

11:28 Anglicky hovořící anonym volal z Ostravy na linku 158 a nahlásil bombu v budově OTE v Praze v Sokolovské ulici.

11:52 O hrozbě bombového útoku se dozvěděla pražská policie.

12:00 Policie dorazila do sídla Operátora trhu s elektřinou.

12:00 Začaly probíhat transakce z účtů poškozených, firem ČEZ, Blackstone Global Venture a dalších.

12:45 Byla zahájena evakuace, která trvala asi 10 minut.

12:55 Budova OTE byla z bezpečnostních důvodů prázdná.

16:30 Pracovníkům byl umožněn návrat do budovy. Povolenky přešly během několika hodin přes další účty registrované v Polsku, Itálii, Estonsku, Lichtenštejnsku a Německu a zřejmě i dalších zemích. Celkem bylo během doby, kdy byla budova prázdná, zaregistrováno sedm transakcí. Šest bylo neautorizovaných.

,