„Podle našich analýz se Ukrajina řadí mezi země, kde ústava zajišťuje základní právo a svobody, a to včetně svobody volného pohybu, tudíž nevidíme důvod, aby nebyla zařazena mezi bezpečné země původu,“ řekl deníku Právo ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Souhlasí s ním i poslanci sněmovního zahraničního výboru, shodují se však, že zásadní je výjimka pro okupovaná území. „Samotné vyhlášení válečného stavu v některých regionech Ukrajiny na jeden měsíc by nemělo být překážkou považovat Ukrajinu za bezpečnou zemi,“ podotkl k současné situaci místopředseda výboru Jan Lipavský z Pirátů.
Ochranu budou moci dále získat jen žadatelé z poloostrova Krym okupovaného Ruskem a dále lidé z Luhanské a Doněcké oblasti, kterou ovládají proruští separatisté. Nová vyhláška by mohla ovlivnit příliv pracovní síly z Ukrajiny, která je pro Česko zásadní.
„Věřím, že to určitý problém bude, my se v tom oboru bez zahraniční pracovní síly neobejdeme. Ukrajina je přijatelná jak z jazykového hlediska, tak se dá říct, že je tam větší inklinace z hlediska profesionální zručnosti,“ řekl iDNES.cz prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.
Myslí si, že by na tom Česko v budoucnu bylo bez pracovníků ze zahraničí hůř vzhledem k tomu, jak se přibližuje situaci v západoevropských zemích. „Dnes se do toho oboru u nás nikdo moc nehrne, jak je vidět hlavně ve školství. Takže Ukrajina je nyní nejzajímavější zdroj zahraniční pracovní síly a bude to tak i dál,“ řekl.
Vyhláška se sice nevztahuje na lidi s pracovním povolením, ovšem podle Matyáše stejně není riziko snížení počtu Ukrajinců mířících do Česka nereálné. A to vzhledem k pracujícím načerno, kterých je nyní v zemi hodně.
Ať si Ukrajinci vyřizují práci až u nás, mafii to zbaví příjmů, řekl Chovanec |
„My jako sdružení jsme samozřejmě odpůrci černé práce a různých zprostředkovatelských agentur. Není to jen o bezpečnosti, zkrátka nelze zaměstnat někoho, kdo nemá řádné povolení. U našich velkých či středních firem se tyhle problémy nevyskytují, ale máte tady spoustu malých firem, OSVČ a dalších, které k tomu daleko nemají,“ naznačil.
Souvislost obou věcí je však spíše teoretická. Objevily se už také názory, že žádost o azyl a pracovní povolení spolu nesouvisí vůbec a přidání Ukrajiny na seznam bezpečných zemí příliv dělníků z východu do Čech nijak neovlivní. Naopak někteří z reagujících poukázali na to, že Česko má s Ukrajinou dohodu o počtech pracovních povolení a jezdí sem tak například také doktoři a zdravotní sestry.
Loni si v Česku zažádalo o azyl 1 450 cizinců, z toho bylo 435 lidí z Ukrajiny. Podle informací Práva však většinu jejich žádostí ministerstvo zamítá.
Na seznam bezpečných zemí nově přibyly třeba Gruzie či Moldavsko, obě však mají obdobnou výjimku té ukrajinské kvůli částem území kontrolovaných Ruskem. V případě Gruzie je to sporné území Abcházie a Jižní Osetie, u Moldavska pak oblast Podněstří. Z dalších států pak například Tunisko, Alžírsko nebo Indie.
