„Loni objem těchto převodů představoval okolo 11 miliard dolarů,“ řekla bankéřka podle agentury Interfax-Ukrajina. Centrální banka podle ní očekává, že v letošním roce se růst těchto peněžních převodů zpomalí vzhledem k ochlazování zájmu o ekonomickou migraci kvůli zvyšování mezd na Ukrajině, obnově hospodářského růstu a prý i přebytku pracovních sil v sousedních zemí. Nominálně však Ukrajinci pracující v cizině opět pošlou do vlasti více peněz.
Agentura připomněla, že ukrajinští ekonomičtí migranti v roce 2016 poslali domů 7,5 miliardy dolarů (asi 169 miliard korun). V roce 2017 tyto převody vzrostly na 9,3 miliardy dolarů (asi 209 miliard korun).
Ekonomická migrace může podle dřívějšího vyjádření centrální banky zpomalovat růst ukrajinské ekonomiky i zvyšovat ceny ve vlasti.
Ukrajinci už nezískají azyl, rozhodlo vnitro. Česko může přijít o dělníky |
Podle odhadu ukrajinských úřadů v letech 2015 až 2017 za prací do ciziny vycestovalo alespoň jednou 1,3 milionu Ukrajinců, a to hlavně do Polska. V Česku podle ukrajinského tisku tvoří Ukrajinci skoro čtvrtinu z cizinců s povolením k pobytu (asi 122 000 z 543 000), dalších 70 000 je v zemi na pracovní víza.
V roce 2017 podle odborných odhadů mělo v Česku zaměstnání 472 400 cizinců, z nich bylo přes 80 000 Ukrajinců. Typickému Ukrajinci je kolem 45 let, tedy jako českému pracovníkovi. Dvě pětiny Ukrajinců jsou v Praze. Muži většinou pracují v průmyslu a ve stavebnictví, ženy v obchodu, ale i zdravotnictví a sociální péči. Ukrajinští pracovníci mají mezi cizinci nejnižší výdělky.
