Nic jiného nezbývá. Vznikající Evropská komise chce pro emise nastavit ještě výrazně přísnější pravidla. Rostou požadavky na minimální podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Navíc přibývá zemí, které už stanovily konečné datum, kdy uhelné zdroje odstaví. Například v Německu to má nastat v roce 2038.
Kdy skončí uhelná éra v Česku, zatím není jisté. Čeká se na to, s čím napřesrok přijde uhelná komise pod vedením ministrů průmyslu a životního prostředí. ČEZ, který provozuje větší uhelné elektrárny v osmi lokalitách, však už ústupový plán nastínil.
„Uhelná energetika je kvůli růstu cen emisních povolenek pod ekonomickým tlakem. Děje se přesně to, co Evropská komise chtěla. Penalizuje producenty elektřiny z nejšpinavějších zdrojů,“ říká finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Z čísel ČEZ podle něj plyne, že v nejhorší pozici se nacházejí starší samostatné elektrárny, jež nemají vlastní důl. Výroba v nich je méně účinná, proto jsou náklady na povolenky vyšší. Výsledkem je pokles hrubé marže, i když cena elektřiny stoupla. Některé elektrárny se kvůli tomu pohybují na hranici rentability.
Co bude s Počerady
Je to i případ hnědouhelné Elektrárny Počerady, jejíž chystaný prodej skupině Sev.en Energy uhlobarona Pavla Tykače vzbuzuje kontroverze. Nesouhlasí s ním minoritní akcionáři ani ekologové. Zdroj je přímo napojen na lom Vršany, který Tykačovi patří.
A pokud se ČEZ během tří měsíců nerozhodne, že od prodeje odstoupí, připadne mu na základě dříve uzavřených smluv od roku 2024 také elektrárna. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo, vedení firmy se však kloní spíše k prodeji, říká člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Šéf OKD: S uhlím skončíme, až jeho těžba nebude dávat ekonomický smysl |
Cyrani očekává, že výdaje na údržbu elektrárny, provoz a investice budou do roku 2023 činit dvě až pět miliard korun, do roku 2030 by to bylo devět až dvanáct miliard. Elektrárna, která byla postupně uváděna do provozu v 70. letech minulého století, má podle něj vyčerpanou obvyklou životnost bloků. V současném stavu ji prý kvůli ekologickým požadavkům nelze dlouhodobě provozovat.
Naopak u novějších elektráren, jež mají vlastní zdroj uhlí, vychází ekonomika provozu lépe. ČEZ počítá s tím, že pánevní elektrárny v Tušimicích či Prunéřově budou fungovat tak dlouho, dokud pro ně bude mít uhlí z Dolu Nástup Tušimice, tedy zhruba do let 2035 až 2037.
Nejmodernější elektrárnu v Ledvicích chce jako jedinou ČEZ provozovat i po roce 2040. Pokud se scénář naplní, klesne během následujících dvou desetiletí instalovaný výkon uhelných elektráren z dnešních 6,2 na 0,7 gigawattu.
Podle Cyraniho mohou chybějící výkon nahradit nové paroplynové zdroje, které by vyrostly na místě zavřených „uhelek“. Pomoci mají také nové jaderné bloky a obnovitelné zdroje, zejména fotovoltaika, o niž prý mají zákazníci, včetně velkých firem, zájem. A to bez ohledu na to, že mezi většinou politiků je to kvůli nezvládnuté podpoře na začátku tohoto desetiletí „no-go“.
Zelení jsou proti
Ekologickým aktivistům se plány ČEZ nelíbí. „ČEZ s rychlejším útlumem uhelné energetiky nepočítá. Na lomu Bílina chce těžit další desítky let a elektrárnu v Počeradech chce prodat svému konkurentovi, který ji jen tak neuzavře,“ uvádí mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Poslanci ze sedmi stran zastoupených ve Sněmovně ve čtvrtek na semináři k energetice řekli, že odklon od uhlí musí být pozvolný a musí respektovat především sociální aspekt. „Je jasné, že uhlí časem skončí, ale musí to být v době, kdy si to budeme moci dovolit. Uhlí nám dává čas, abychom vybudovali nový jaderný blok,“ uvedl Petr Dolínek z ČSSD.
„Pokud budeme plnit všechny požadavky z hlediska emisí či účinnosti, nevidím důvod, abychom aktivně omezovali výrobu energií z uhlí,“ dodal Pavel Pustějovský (ANO). Při využívání uhlí by podle něj mělo dostat přednost teplárenství a až následně samostatná výroba elektřiny.
