Umělá inteligence je pro Česko příležitost, pozor by si měla dát střední třída

  13:00
Vědec Martin Faťun patří do skupiny odborníků, kteří připravili studii Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v České republice. Na jejím základě bude vláda připravovat strategii, jak se na nástup umělé inteligence připravit. Česko patří mezi nejohroženější státy, přesto může být nástup nové éry podle odborníků příležitostí.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nabízí se základní otázka, když se bavíme o zavádění umělé inteligence do české společnosti. Je to pro nás hrozba, nebo příležitost?
Myslím si, že je to příležitost. Tento názor se také snažíme společnosti prezentovat. Umělou inteligencí se všude straší, každou chvíli se objeví studie, která spočítá, kolik její zavádění bude stát pracovních míst. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že podobné věci se u nás dějí od nepaměti. Přežili jsme průmyslovou revoluci a víme, že s novými technologiemi se vytvářejí průběžně také nová místa. V tiskařství už taky dnes sazeči nesázejí písmenka, v oboru jsou dnes noví lidé, kteří práci dělají jinak.

Co se stroje v příštích letech naučí?
V naší studii jsme definovali osmnáct různých dovedností a zkoumali jsme, jak je dokáže umělá inteligence nahradit. 

První skupinu dovedností představuje senzorika, tedy schopnost vnímat svět kolem sebe. Druhou skupinu tvoří kognitivní schopnosti. Sem patří například vyhledávání informací nebo různé optimalizační a plánovací úlohy, tedy věci už dnes prakticky umělou inteligencí zvládnutelné, ale také kreativita, k jejímuž zvládnutí stroji je ještě daleko. 

Další skupinu tvoří schopnosti spojené s jazykem, s jeho porozuměním a používáním. Předposlední skupinu představují schopnosti sociální a emoční, které jsou zatím vedle výše zmíněné kreativity pro umělou inteligenci asi nejtvrdším oříškem.

Do poslední skupiny patří motorika, ať už hrubá, která dnes nepředstavuje pro stroje větší problém, nebo jemná, která přece jen určitým problémem je. Ke každé skupině jsme odhadli, kdy ji dokáže umělá inteligence zvládnout. Tyto schopnosti jsme potom promítali do jednotlivých skupin povolání a na základě toho jsme odhadovali, jaká povolání jsou ohrožena nejvíce a jaká nejméně.

Co tedy umělá inteligence nahradí?
Zjistili jsme, že do pěti let bude možné nahradit polovinu schopností u jedenácti procent povolání. V horizontu třiceti let dokáže umělá inteligence nahradit víc než polovinu schopností u víc než poloviny všech povolání.

Mgr. Martin Faťun

Martin Faťun.

Martin Faťun působí v oddělení strategických studií Technologického centra AV ČR od roku 2006 jako analytik a projektový manažer. Zaměřuje se zejména na oblast informačních a komunikačních technologií, bezpečnosti a na problematiku foresightu.

Martin je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze, oboru teoretická kybernetika, matematická informatika a teorie systémů se specializací na samočinné počítače a programování. V minulosti se také zabýval programováním a tvorbou databázových aplikací a působil jako odborný redaktor a manažer týdeníku Computerworld a měsíčníku Business World ve vydavatelství IDG Czech Republic.  

To je značný úbytek práce. Co to ovšem znamená? Znamená to méně času stráveného prací, nebo z toho rovnou vyplývá přímý úbytek pracovních míst?
To se dá jen těžko říct. Zdá se, že to bude různé případ od případu. Určitě to znamená, že práce bude jiná. Dojde k nahrazení činností, které bude stroj zvládat efektivněji. Pokud se na to budeme dívat optimisticky, člověk získá možnost dělat něco jiného. Uváděl jsem příklad tiskařiny, která sice úplně nesouvisí se zavádění umělé inteligence, dnes už ale sazeči nesází fyzicky písmena do forem, dnes to dělají od počítače. Podobná změna může potkat spoustu lidí. Dokážou dnes dělat manuální práci, kterou brzy zvládne stroj. Oni pak budou třeba kontrolovat výsledky práce stroje, případně ho budou ovládat a seřizovat, aby práci dělal dobře.

Předpokládáme, že se také změní charakter práce v tom smyslu, že více činností bude outsourcovaných. Lidé budou pro zaměstnavatele potřební na kratší čas a budou moci svou kapacitu rozdělit mezi více zaměstnavatelů. Budou moci více pracovat z domova a přesunou se spíše do pozice expertů na daný úkol.

Studie také zmiňuje, že pracovníci budou méně vázáni ke své firmě i k pracovní době. Znamená to, že bude v budoucnu méně zaměstnanců a více živnostníků?
Zdá se, že to tak bude. Lidé budou větší specialisté, a proto nebude potřeba, aby byli ve firmě osm hodin denně, ale mnohem méně, jejich znalost bude ovšem nenahraditelná. Tím pádem budou schopni své služby poskytovat pro více zaměstnavatelů. Navíc budou mnohem méně závislí na pobytu na jednou místě. Myslím si, že i mladá generace tento model upřednostňuje. Zároveň to vyvíjí tlak na společnost tím, že lidé opustí stabilní zaměstnání, která jim přinášela zajištění v podobě důchodů a zdravotní péče. Toto si budou muset lidé více zajišťovat sami anebo se budou muset najít nové modely, jakým způsobem k tomu společnost přistoupí. Jsou to zatím otevřená témata a i na nich bude záviset, jestli se přechod do digitální budoucnosti podaří, nebo nepodaří.

Jak to změní firmy jako takové?
Jak se budou měnit potřeby lidí, ubude potřeby přímého hierarchického řízení. Kreativní lidé se budou snažit více spolupracovat a vzájemně se doplňovat a být přínosem pro svou společnost. Hierarchické řízení ve smyslu ty si sedni sem a dělej toto a ty si sedni tam a hodinu dělej něco jiného, bude pomalu postrádat smysl. Lidé budou spíše sami vidět příležitost a firma bude o něco víc živým organismem. To by mělo přinést také jiné formy odměňování a s tím zase souvisí výběr daní. Stát by měl pro tyto změny přinést dobré podmínky.

Etapy vývoje jste rozdělili podle schopností, u kterých se předpokládá, že je umělá inteligence postupně zvládne za pět, patnáct a třicet let. Také předpokládáte, že umělá inteligence bude za třicet let kreativní. Co to znamená? Budou roboti psát poezii?
Tak roboti jsou schopní psát poezii už dnes. Nicméně umělá inteligence je zatím pořád jen algoritmus, který je ovšem schopen se učit. To neznamená nic jiného, než že se algoritmus postupně upravuje a vylepšuje. Výsledek je ale vždy předvídatelný. Je tedy otázka, jestli počítač tvoří báseň, když jen skládá slova. Další velkou metou je obecná umělá inteligence, kdy už bude systém tak komplexní, že výsledky jeho činnosti budou mnohem méně předvídatelné.

Myslím si, že dneska ani přesně nevíme, jakým způsobem bude umělá inteligence za třicet let fungovat. Předpokládáme, že při jejím vývoji dojde k zásadnímu zlomu, ale v podstatě nevíme, jak tento zlom bude vypadat.

Laickým pohledem se nabízejí dva scénáře. Ten optimistický je, že lidé budou pracovat méně a kreativněji, ten pesimistický předpokládá, že velké firmy budou využívat výhradně práci robotů a práce pro lidi nebude. Který scénář je pravděpodobnější?
Hodně záleží na tom, jak se k tématu postaví firmy a také celá společnost. To je to, o co se dnes hraje v rámci strategií zavádění umělé inteligence, o to jde také Evropské komisi v koordinovaném plánu pro umělou inteligenci. Měli bychom samozřejmě směřovat k tomu lepšímu scénáři. Studie obecně pracují s různými scénáři nahrazování lidské práce digitalizací, automatizací a na nejvyšší úrovni také umělou inteligencí.

Naučil překládat Google, teď pracuje na umělé inteligenci pro Facebook

Jakými?
Společnost Deloitte například zkoumala tři různé scénáře. První scénář počítal s tím, že se nic moc měnit nebude, druhý scénář počítal s efektivním nahrazování práce, kdy firmy tlačí na to aby roboti nahradili lidskou činnost, ale lidé se rekvalifikovat nebudou, někam se odsunou a firma se o ně nebude dál starat. Třetí scénář počítá s tím, že se firma o své zaměstnance postará, bude tlačit na rekvalifikaci. Z hlediska prognózy ekonomického růstu vychází třetí scénář nejlépe.

Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, jestli by měl být ekonomický růst primárním cílem společnosti, ale každopádně je potenciál lidí určitě dobré využít. A navíc je to potřeba i z hlediska společnosti jako celku. Myslím si, že člověk potřebuje mít pocit užitečnosti, důležitosti a hrdosti na svou práci. Když to lidé budou mít, budou spokojení. Třeba to bude v rámci kratší pracovní doby. Možná to bude dobrovolná práce, nebo práce, která bude směřovat do komunitního sektoru.

S tím je spojená také otázka základního nepodmíněného příjmu. Ve Finsku se už podobný mechanismus testoval a nebyl moc úspěšný.
To je pravda. Je to velká otázka, která souvisí s tím, že se společnost nějakým způsobem mění. Budou se také měnit nároky. Myslím si, že základní nepodmíněný příjem nějaký smysl má. Jde o to, že v rámci přípravy na velkou změnu lidé potřebují prostor, ve kterém se budou moci něco naučit. Získat nové potřebné znalosti a dovednosti. To samozřejmě mnohdy nejde v běžné pracovní době, kdy lidé nemají čas připravovat se na horší časy, kdy budou muset umět něco jiného. Základní nepodmíněný příjem by v tom mohl pomoci. Lidem by mohl pomoci se rozvíjet. To souvisí i s dalšími modely, které třeba se vzděláváním počítají jako s prací. To dnes není moc zvykem. V budoucnosti to ovšem budeme vídat častěji a je potřeba vyvinout mechanismy, které takový přístup usnadní. S podobnými experimenty se každopádně budeme setkávat a je potřeba si jimi projít.

Podle studie nás čekají zásadní a neustálé změny ve velmi krátkém horizontu třiceti let. Znamená to, že nás čeká doba, kdy se budeme neustále rekvalifikovat?
Myslím si, že v jistém smyslu to tak bude.

Kdybych se chtěl připravit na to, abych byl v éře umělé inteligence úspěšný, na jaké schopnosti bych se měl zaměřit?
Určitě jsou to takzvané dovednosti pro 21. století. Sem patří rozvoj kreativity a komunikačních schopností, ať už se stroji nebo s lidmi, kritického myšlení a schopnosti řešit problémy. Určitě bude důležité mít širší rozhled. Zdá se, že doba velké specializace skončila. Úzce specializovaní odborníci budou asi vždycky potřeba například ve vědě, ale celkově bude tento trend slábnout.

To znamená hodně číst a učit se programovat?
V zásadě ano. Učit se programovat nezbytně nutné nebude, ale bude se hodit mít informatické myšlení. Chápat jak fungují počítačové algoritmy a co se dá od stroje očekávat. Rozhodně to není tak, že by každý musel umět programovat v programovacích jazycích, je ale potřeba vědět co je možné od techniky čekat.

Ve studii zmiňujete, že největší riziko při zavádění umělé inteligence hrozí středně vzdělané a středně příjmové skupině populace. Proč to tak je?
Opět jde o to, jak se k záležitosti postaví průmysl a společnost obecně. Důležitou roli zde hraje skutečnost, že u nízkopříjmových dělníků, ať už jde o manuální, nebo vědomostní oblast, se nahrazení jejich práce často nevyplatí. Svoji práci budou dělat uspokojivě za malou finanční odměnu.

Pak je tady vrstva vysoce kvalifikovaných a dobře placených lidí. To jsou ti, jejichž povolání je kreativní a kteří jsou nenahraditelní.

A pak je tady střední vrstva. To jsou lidé, kteří jsou na tom dnes docela dobře, ale jsou ohroženi automatizací, protože jejich práce je rutinní a dá se snadno automatizovat. Patří sem například účetní, nebo řadoví právníci. Obecně vyhledávání a zpracování dat je silná stránka umělé inteligence. Pokud tito lidé nebudou rekvalifikováni a nepřesunou se do vyšší vrstvy, mohou naopak spadnout na sociální dno. Mohlo by tím docházet k větší polarizaci společnosti, což je velmi nežádoucí jev.
Tento pesimistický scénář ale nastat nemusí. To je právě role přípravy strategie pro rozvoj umělé inteligence, ale také nás všech, abychom této výzvě čelili.

Bavíme se tedy při krizovém scénáři o úplném vymizení střední třídy?
Tak bych to úplně nenazval. To už je daleko za hranicí toho, co jsme dnes jako experti schopni říci, ale v krajním případě to asi možné je. Ta hrozba existuje, ale nemyslím si, že je reálná. Podle mě se s ní dokážeme vypořádat.

Člověk zatím zvítězil, umělá inteligence však v debatní soutěži překvapila

Kdo je na tom naopak dobře?
To jsou například lidé, kteří pracují manuálně, ale zabývají se třeba řemeslnou výrobou, nebo vyloženě kreativními povoláními jako třeba designéři, návrháři, nebo učitelé, protože vzdělávání se bez nich neobejde. Kreativita a sociální schopnosti zatím nejsou nahraditelné a umělé inteligenci bude ještě dlouho trvat, než bude schopná je suplovat, pokud se vůbec někdy na takovou úroveň dostane.

Bude následující třicetileté období pro společnost něčím skokovým a zcela novým?
Za sebe to nevidím jako revoluční, nebo zlomovou záležitost. Nicméně vývoj bude nadále probíhat rychle, rychleji, než jsme byli do teď zvyklí. Na druhou stranu lidé byli zatím vždycky schopní to vzrůstající tempo zvládnout a myslím si, že ještě nejsme na hranici, kdy by mělo dojít k nějakému zlomu. Ale musíme na to být připraveni.

Vidím to optimisticky, nemyslím si, že se svět kvůli umělé inteligenci úplně převrátí naruby, ale musíme ten proces aktivně usměrňovat, protože jinak můžeme lehce dospět do stavu, kdy tady bude spoustu nespokojených lidí, když nebudeme jako společnost dbát na to, aby lidé našli nějaké uplatnění a pocit naplnění. To by samozřejmě mohlo vést k problémům.

To co popisujete, to zní přesto jako razantní změny.
Myslím, že především o těch změnách musíme začít mluvit. Důležité je, aby veřejnost měla povědomí, že podobné věci nastanou a že je třeba se na ně připravit dřív, než přijdou.

Jak jsme na tom my v porovnání s ostatními evropskými státy?
Máme vybudované základy sociálních systémů i školství. Ať si už si o nich myslíme cokoliv, jsou to funkční systémy, které se dají reformovat a upravovat. Druhá věc je, že současná pozice České republiky je podle zahraničních studií společně s dalšími státy jako třeba Litva, Lotyšsko a Estonsko zranitelná. Česká republika je podle zahraničních studií čtvrtou nejohroženější zemí v kontextu přicházejících změn a nahraditelnosti lidské práce v Evropě. Je to dáno tím, co se u nás dělo v uplynulých letech. Podporovalo se budování montoven a v hodnotových řetězcích jsem často poměrně nízko. Působí tady zahraniční firmy, které zavádění automatizace řeší po svém. To se bude týkat i umělé inteligence a v tomto směru nejsme pány vlastního osudu, což je věc poměrně nepříjemná. Tady je potřeba aktivní role státu, aby s velkými firmami komunikoval a směřovat změny rozumným směrem.

Teplo z uhlí podraží o deset až třicet procent, říká zástupce tepláren

  • Nejčtenější

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

27. března 2024  17:29

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu...

Seznam zakázaných kotlů. Co vám od září hrozí, když v nich budete dál topit

23. března 2024

Premium Češi stále provozují nejméně 150 tisíc starých neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

25. března 2024  11:54

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200...

Loď v Baltimoru měla potíže už dřív, most si o nehodu říkal, soudí odborníci

27. března 2024  11:17

Bezprostředně po úterní nehodě lodi v americkém Baltimoru vedení společnosti, která loď provozuje,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bankrot zažehnán, zatím. Saúdové nalijí do luxusních elektroaut miliardu dolarů

25. března 2024  18:42

Americký výrobce luxusních elektromobilů Lucid získá od divize saúdskoarabského státního...

Parní Albatros opraví soukromá firma. Třicet let ho pak bude moci provozovat

28. března 2024  12:31

Největší z parních lokomotiv patřící Českým drahám se dočká opravy a bude opět moci na trať. Na...

Komora: Loni přibylo žadatelů o podporu, farmy se rozdělovaly účelově

28. března 2024  12:17

Po loňském spuštění tzv. redistributivní platby, tedy dotace, při které se vyplácí 3 500 Kč na...

Zemřel nobelista a průkopník behaviorální ekonomie Daniel Kahneman

28. března 2024  11:32

Ve věku 90 let zemřel izraelsko-americký psycholog Daniel Kahneman, který získal Nobelovu cenu za...

Dražší než Costa Concordia. Pojistné škody za Baltimore jdou do miliard dolarů

28. března 2024  10:58

Zřícení mostu Francise Scotta Keye v americkém Baltimoru může podle analytiků stát pojišťovny...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...