Jednání se nakonec nezadrhla na výši výdajů, ale na neochotě některých členských států pustit europoslance k vyjednávání o rozpočtu pro další léta.
Pondělí bylo vůbec posledním dnem, kdy evropská sedmadvacítka mohla hrozbu provizoria odvrátit. Europoslanci souhlasili s úspornější verzí rozpočtu, kterou navrhly členské státy. Výdaje se tak měly zvýšit jen o 2,9 procenta ve srovnání s letošním rozpočtem. Parlament přitom původně žádal navýšení výdajů o šest procent.
Výměnou za svůj souhlas ovšem zákonodárci žádali přístup k jednáním o rozpočtu pro roky 2013 až 2020, o němž Unie v současnosti začíná debatovat. Parlament by rád prosadil, aby unijní rozpočet nebyl závislý jen na příjmu od národních vlád, ale měl k dispozici i vlastní zdroje. V úvahu připadá například jednotná evropská daň. Parlament nicméně nemá na účast při podobných jednáních z unijních smluv nárok, což zdůrazňují některé země.
"Chtěli jsme dohodu, ale je mi líto toho, že několik málo zemí zavřelo pro dohodu o rozpočtu pro rok 2011 dveře. Tvrdohlavost těchto zemí podkopává důvěru občanů, že EU pracuje efektivně," řekl novinářům krátce po skončení jednacího maratonu předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.
Nový rozpočet bude zřejmě až na jaře
V současnosti není příliš jasné, jak se EU v současné situaci zachová, protože podobným vývojem nikdy neprošla. Je evidentní, že Evropská komise bude muset připravit nový návrh unijního rozpočtu. K němu se ale za normálních okolností musí vyjadřovat i národní parlamenty a celá procedura trvá řadu měsíců. Pokud by Unie tento harmonogram dodržela, schvalování rozpočtu EU by přišlo na řadu až nejspíš na jaře příštího roku.
"Komise nyní musí navrhnout nový rozpočet. Neexistuje žádný termín, do kdy tak musí učinit, ale dá se čekat, že to bude co nejrychleji," uvedl parlament. Zatím není zcela vyloučeno, že evropské sedmadvacítce se podaří najít ještě jinou cestu ze současné situace, přestože se zatím žádná nerýsuje. Členské státy nicméně problematiku rozpočtu zařadily na jednání prosincového summitu EU.
Pokud unie skutečně zamíří do provizoria, nejkřiklavějším příkladem neúspěchu bude nový diplomatický sbor EU, na jehož provoz nebudou peníze. S jeho vytvořením počítá Lisabonská smlouva. Má v něm působit zhruba osm tisíc lidí, z nichž bude zhruba 1 200 diplomatů. Rozpočet sboru dosahuje téměř 230 miliard korun.
