Naopak jiné firmy musely zaplatit miliony, aby vyhověly přísným evropským normám. Takoví zemědělci se například shodují, že bez evropských peněz by skončili o žebrácké holi.
"Běžný zemědělský provoz si na sebe nevydělal. Jenže žádná dotace nenahradí tržbu. Výrazně totiž klesla cena některých komodit, loni to byla řepka a obilniny, letos vejce a vepřové maso. Menšinoví zelináři a sadaři zase mají problém s levnou zeleninou a ovocem z Polska," říká za Agrární komoru Pardubického kraje Václav Kroutil.
Firmy v potravinářském průmyslu zase sčítají peníze, které musely zaplatit kvůli zpřísněným hygienickým předpisům Unie. A že by se potravinářské firmy prosadily za hranicemi? O tom nemůže být ani řeč.
"Všechna opatření nás stála fůru peněz. Ať už vezmeme povinné balení sladkého pečiva, bezdotykové baterie, valil se na nás jeden zákon za druhým. Dotace se nám zatím jako přímým zpracovatelům vyhnuly, snad se situace vylepší v další pětiletce," říká Bohumil Nopek, majitel stejnojmenné pekařské firmy ve Vysokém Mýtě.
"Unie nám pomohla získat 40 až 50 procent peněz na projekty, abychom udrželi garanci kvality i po vstupu Česka do Evropy. Venku se prosadíme, až se narovnají podmínky všech států, o tom teď nemá cenu debatovat," řekl generální ředitel ZŘUD - Masokombinátu Polička Aleš Hantsch.
Strojírny nebo automobilky na vstupu vydělaly
Naopak strojírenský, automobilový nebo chemický průmysl, který část nebo většinu vyvážel a stále vyváží do států Evropské unie, na vstupu jednoznačně vydělal. "Zjednodušily se celní procedury při exportu a importu zboží. Ty se promítají do zjednodušení a zrychlení obchodních vztahů," říká například generální ředitel Parama v Pardubicích Ivo Ottis.
Dalším faktorem, který nepřímo souvisí s Unií, je sílící koruna. Exportérům v kraji ukrojila loni v průměru sedm procent na tržbách.
"Výsledek ekonomického roku je v řadě těch úspěšných. Ale na ekonomických číslech se čitelně podepisuje posilující koruna," říká například generální ředitel vysokomýtské Karosy Rudolf Černý. Podobně se vyjádřil i ředitel společnosti ZEZ Silko v Žamberku nebo šéf textilky Svitap Jan Heřmanský.
Ať už ale firmy hodnotí dva roky v EU různě, jedno je jisté: Unie z nich dělá odborníky na papírování. Řada z nich ale už i přesto získává evropské peníze nejen na přímé provozní investice, ale i třeba na vzdělávaní svých zaměstnanců bez větších obtíží.
Jazykovou učebnu z evropských dotací má již například textilka Svitap, svých pět set zaměstnanců začíná školit za dotace z EU hlinecká ETA, aby posílila výrobu pro automobilový průmysl.
