Jejich strach z liberalizace politici vyslyšeli a během včera ukončeného dvoudenního summitu EU zmrazili novou směrnici, která měla západní trhy otevřít.
Lidé jako Jiří Šauer, spolumajitel pohřební služby v Ústí nad Labem, by pak měli snazší přístup k bohatším zákazníkům v Německu.
"Rovné podmínky určitě nejsou, když tam přijedeme, narazíme na spoustu bariér," říká Šauer, který Němcům nabízí za obřad zhruba poloviční ceny a už vyjednává o spojení s kolegy z oboru v Sasku.
Většina nových členů Unie včetně Česka proto směrnici podporovala, ale nakonec Francii ustoupila, a to s ohledem na její "vnitropolitickou situaci".
Francouzští voliči, pro které se návrh stal symbolem nechtěné konkurence, budou koncem května hlasovat v referendu o přijetí evropské ústavy.
Poslední průzkumy varují před nárůstem počtu odpůrců, a tak se prezident Jacques Chirac na summitu zapřisáhl, že nedopustí "sociální dumping". V případě zamítnutí ústavy ve Francii jako jedné z klíčových zemí by se Unie dostala do nové krize.
Česká vláda doufá, že se směrnice co nejdříve upraví a schválí. "Z liberalizace trhu služeb bude profitovat celá Evropa včetně uživatelů služeb, pro které bude na trhu větší nabídka. Je to pro nás věc principu, volný trh je také jedním z důvodů, proč jsme do Unie vstupovali," uvedl český vicepremiér Martin Jahn.
Směrnice o službách je podle něj zatím odložena, ačkoli Chirac požadoval, aby se hodila do koše a vypracovala nová. Jahn však nepředpokládá, že by mohla být v opravené verzi schválena ještě do konce letošního roku. Pravděpodobně se z ní vyčlení některé citlivé obory, například zdravotnictví. Evropská komise už navrhla vyjmout služby veřejného zájmu.
"Jsou některá citlivá odvětví, například oblast zdravotnictví. Ale je také třeba brát ohledy na potřeby resortu, a jak jsou domácí lidské zdroje schopny zaplnit poptávku," uvedl v Bruselu premiér Stanislav Gross a zároveň podotkl, že český postoj vůči směrnici není výrazně vyhraněný. Tedy není ani pro absolutní liberalizaci, ani proti ní.
"I Česko se může dostat pod konkurenční tlak poskytovatelů služeb z některých nových zemí EU, například po přistoupení Rumunska a Bulharska," připustil premiér.
Ekonomové nicméně upozorňují, že otálení by mohlo mít neblahé následky: bez liberalizace služeb, které vytvářejí přes 65 procent bohatství Unie, se výkonnost evropské ekonomiky brzy nenastartuje.
Evropská unie. |