Union banku spasí jen zázrak, a ty se nedějí

  • 25
Šance na záchranu Union banky mizí jak loňský sníh. Nové vedení, za zády s kontroverzním podnikatelem Tomášem Pitrem, tvrdí, že chystá plán, jak zvrátit proces odebírání licence Českou národní bankou.

Existuje však mnoho důvodů domnívat se, že banka nakonec o licenci přijde, a slibům otevřených poboček s omezenou výplatou vkladů příliš nevěřit.

V první řadě je možné o novém plánu hovořit až v případě, že by centrální banka upustila od záměru odebrat licenci bance, která má zavřené pobočky a vážně finanční problémy.

V minulosti odebírala centrální banka licenci mnohokrát a jen Moravia bance se podařilo proces dočasně odvrátit. Banka se však z potíží nedostala a po pár měsících o licenci definitivně přišla.

Věří Pitr a jeho tým, že přimějí centrální banku opakovat historickou chybu? Dejme tomu, že ano.

Ovšem centrální banka to dosud připouští jen v případě, že bude existovat důvěryhodný a životaschopný projekt záchrany. A to předpokládá i věrohodného partnera, který si získá zpět důvěru klientů.

Kúspěšnému odvrácení útoku klientů na banku po jejím zavření a následném otevření došlo jen v případě IPB. Ale to šla centrální banka ruku v ruce s vládou a vydaly se neomezené státní záruky na ztráty.

Pro klienty se až na půldenní uzavření poboček fakticky nic nezměnilo a po víkendu měli účty na stejném místě v jiné bance. Takový scénář však rozhodně neexistuje.

V případě Union banky premiér Špidla podpořil rozhodnutí ministra financí Sobotky odmítnout státní pomoc. Šéf státní konsolidační agentury, která by musela v záchranném plánu hrát svou roli, v tisku připomněl, že se již loni vláda dopisem místopředsedy zavázala Evropské komisi nečinit žádné zásahy do bank.

Plán nového vedení však nestojí na soukromém investorovi se sklony mecenáše, který by zalátal díry v Union bance a ochotně čelil masivním výběrům vkladů, ke kterým by po otevření poboček bezesporu docházelo.

Plán je spíše směsicí kreativních spekulací a vlámáním se do státního rozpočtu zadním vchodem než tím, o čem hovoří centrální banka.

Počítá totiž s tím, že by do hry vstoupil státní a penězi nabitý Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, koupil banku za korunu a učinil z ní banku zemědělců.

Současně by do banky stát vložil jako hodnotu problematické úvěry z konsolidační agentury. Koupě za korunu však není žádný zisk, když se kupuje i 17 miliard dluhů vůči vkladatelům. Pokud však existuje úvaha, že by klienty vyplatil bankovní pojistný fond, a přesto by vznikla nová banka, jde o zcela jinou záležitost.

V té nejde o problémy klientů Union banky, ale o budování nových vlivových pozic v oblasti peněz pro zemědělce na troskách Union banky. A proč by toto měl podporovat stát nebo centrální banka?