"Budeme trvat na tom, že když se sníží daně z příjmu fyzických osob, musí se to týkat všech," uvedl včera Ivo Hartmann, hlavní poradce šéfa US-DEU Pavla Němce.
Například lidem s ročním příjmem do 109 200 korun, což je hranice nejnižšího daňového pásma, by se místo patnácti procent sráželo ze mzdy jen 7,5 procenta. A nejvyšší sazba by klesla ze 32 na 16 procent.
Výpadek? 36 miliard korun
Unionisté spočítali, že kdyby jejich plán prošel, znamenalo by to, že na dani z příjmu občanů by stát vybral o 56 miliard korun méně než dosud. Částečně by byl výpadek pokryt vyšším výběrem DPH a spotřebních daní, a to díky tomu, že by lidem zůstalo v peněžence více peněz a více by utráceli.
Výsledný výpadek příjmů rozpočtu - podle výpočtu unionistů celkem 36 miliard - by měla kompenzovat některá úsporná opatření. Strana navrhuje sloučit ministerstva průmyslu a pro místní rozvoj či zrušit Generální ředitelství státní služby, které má podle služebního zákona dohlížet na úředníky. Dále chce zvýšit spotřební daně u alkoholu a tabákových výrobků a zavést ekologické daně.
Šance unie, že své plány plně prosadí, nejsou vzhledem k její politické síle vysoké. Hartmann však upozornil, že na daňových změnách se musí domluvit celá vládní koalice.
Lidovecký šéf Miroslav Kalousek je skeptický jak k plánům unionistů, tak sociálních demokratů. "Je to jen přehled mediálních výkřiků," tvrdí. Podle něj by bylo žádoucí snížit především odvody, které platí firmy za zaměstnance. "Pokud Unie svobody spoléhá na sílu sociálních demokratů, že se s nimi dokáže dohodnout na nižších daních, tak je to její víra," říká předseda KDU-ČSL.
Koaliční jednání o daních se naplno rozběhnou po víkendové programové konferenci ČSSD. Ministr financí Bohuslav Sobotka zatím počítá s tím, že by se nově o částku 38 040 korun ročně nesnižoval základ daně, ale nahradila by ji sleva na dani. Na této slevě by přitom vydělali především lidé s nižšími příjmy. Jinou variantou je rozšíření současných daňových pásem.
