Andrew Yang se chce do Bílého domu dostat díky svému nápadu, jak všem Američanům ve věku od 18 do 64 let zajistit základní nepodmíněný příjem ve výši 1000 dolarů měsíčně.
Základní nepodmíněný příjem je varianta systému sociálního zabezpečení v podobě pravidelné peněžní dávky vyplácené ve stejné výši všem lidem a bez jakýchkoliv podmínek. Systém by měl zjednodušit administrativu, snížit byrokracii a poskytnout základní živobytí bez výjimky každému, kdo pracuje, pracovat nemůže nebo pracovat nechce.
Systém testuje celá řada zemí, nikde ho však státy plně nezavedly. Koncept se dostává do popředí kvůli obavám, že digitální technologický pokrok nahradí většinu lidské práce stroji.
Třiačtyřicetiletý Yang se pokládá za protipól Donalda Trumpa, který podle něj nepochopil smysl své funkce, což je známkou masivního ústavního selhání na obou stranách. Hlavní politikou Yanga je univerzální příjem, který nazývá „dividendou za svobodu“.
„Nejpřímějším způsobem, jakým může vláda zlepšit váš život, je poslat vám každý měsíc šek na 1000 dolarů a nechat vás ho utratit jakýmkoliv způsobem,“ píše Yang v kampani na své internetové stránce.
Yang je přesvědčen, že základní nepodmíněný příjem zlepší duševní pohodu Američanů, což podpoří podnikání v zemi. „Jsem kapitalista a věřím, že nepodmíněný základní příjem je podmínkou pokračování kapitalismu,“ řekl Yang pro deník The New York Times.
Lidé se díky trvalému příjmu nebudou muset neustále trápit myšlenkami na nedostatek nebo přežití. „Univerzální základní příjem by byl největším katalyzátorem umění, podnikání a tvořivosti, jaké jsme kdy viděli,“ věří Yang.
Proč 1000 dolarů za měsíc?
Yang vybral 1000 dolarů měsíčně z několika důvodů. Tisíc dolarů měsíčně doporučil bývalý prezident Service International Staff Union Andy Stern ve své knize „Raising the Floor: How a Universal Basic Income Can Renew Our Economy and Rebuild the American Dream.“
Dvanáct tisíc dolarů ročně na osobu je velmi blízko k americké hranici pro chudobu. Měsíční dávka ve výši 1000 dolarů by mohla podnítit růst ekonomiky. Částka je zároveň dostatečně nízká na to, aby lidi neodradila od práce. „Po celé zemi je prakticky nemožné dovolit si za 1000 dolarů měsíčně více, než jen přežít,“ řekl Yang CNBC Make It.
Automatizace vede k naléhavé potřebě hotovosti
Nepodmíněný základní příjem je podle Yanga nezbytný, protože automatizace nahrazuje lidské pracovníky ve výrobě a ohrožuje pracovní místa v oblasti maloobchodu, stravování a přípravy, zákaznického servisu, dopravy, pojištění, účetnictví, lékařství a práva.
Potvrzují to i některé studie. Podle studie McKinsey Global Institute z prosince 2017 bude muset kvůli automatizaci změnit obor až 75 milionů pracovníků po celém světě. Přibližně 400 milionů pracovních míst by mohlo být zrušeno. Tyto odhady jsou založeny na analýze 46 zemí, které zahrnují 90 procent globálního hrubého produktu a střední tempo přijetí automatizace.
Zpráva zveřejněna Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v březnu předpovídá, že během 15 až 20 let bude zautomatizováno 70 procent z 66 milionů pracovních míst ve 32 sledovaných zemích.
Kdo to bude platit?
Podle plánů Yanga bude nepodmíněný základní příjem financován novou daňovou sazbou pro společnosti, které mají největší prospěch z automatizace. Tato daň, jak vysvětluje Yang, by představovala daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 10 procent na zboží a služby, které tyto společnost vyrábí. Evropa již daň z přidané hodnoty vybírá. Pohybuje se od 17 procent v Lucembursku po 27 procent v Maďarsku.
Myšlenka DPH bude podle Yangovy kampaně stále důležitější, protože nelze vybírat daň z příjmů od robotů nebo softwaru. „Vzhledem k tomu, že je naše ekonomika tak rozsáhlá, získáme mezi 700 až 800 miliardami příjmů,“ vysvětlil Yang na platformě Reddit.
Yang poukazuje na odhad z roku 2012 zveřejněný agenturou Bloomberg, podle kterého by 10 procent DPH přineslo 750 miliard dolarů. Odhady Erica Todera a Josepha Rosenberga z Centra pro daňovou politiku ve Washingtonu z roku 2010 předpovídaly, že Spojené státy by mohly v roce 2012 navýšit příjmy o 356 miliard dolarů zvýšením DPH o 5 procent. V té době se 356 miliard dolarů v DPH rovnalo 2,3 procentům HDP. Yang zdvojnásobil DPH v tomto odhadu na 10 procent, čímž došel k 712 miliardám dolarů. Eric Toder řekl CNBC, že DPH ve Spojených státech by se mohlo zvýšit z 500 miliard dolarů na 1 bilion dolarů.
Jak uvedl The New York Times, kritici nepodmíněného základního příjmu však poukazují na to, že roční výdaje 12 tisíc dolarů na dospělého Američana by stály přibližně 2 biliony dolarů, což odpovídá zhruba polovině současného federálního rozpočtu a peníze zadarmo by mohly podnítit lidi k tomu, že by přestali pracovat. I z těchto důvodů od konceptu ustoupila Hlllary Clintonová, která zvažovala přidání univerzálního základní příjmu do své platformy v roce 2016.
„V naší politické kultuře existují pro nepodmíněný základní příjem obrovské politické překážky a je nepravděpodobné, že by se je podařilo překonat,“ řekl předseda Střediska pro rozpočtové a politické priority Robert Greenstein.
Yang je ale přesvědčen, že to dokáže a je si jistý i politickou podporou.„Kdybych se stal prezidentem, pravděpodobně přijde modrá vlna, díky které bychom měli většinový demokratický kongres.“ Podle Yanga se navíc objevují důkazy toho, že jeho myšlenku podporují i republikáni na severu. „Jediný stát, který má nyní ekvivalent nepodmíněného základního příjmu, je Aljaška a ta je plná republikánů,“ vysvětluje Yang.
Ve státě Aljaška funguje systém, který přiděluje každému občanovi díl ze státních zisků z ropy, již od roku 1972. Výše tohoto příspěvku však ani zdaleka nestačí na živobytí. Aljašský základní příjem navíc podléhá zdanění na federální úrovni.
Nepodmíněný příjem ve světě
Myšlenkou základního nepodmíněného příjmu se zabývali filozofové a ekonomové již od roku 1918. Ani v současné době není Yang jediným, kdo se touto možností zabývá.
Generální ředitel společnosti Facebook Mark Zuckerberg ji zmínil ve svém zahajovacím květnovém projevu na Harvardu. „Přišel čas definovat novou společenskou smlouvu pro naši generaci. Měli bychom prozkoumat myšlenky jako univerzální základní příjem, abychom každému poskytli zázemí, aby mohl zkoušet nové věci,“ uvedl miliardář.
V březnu letošního roku myšlenku přijala jako součást své platformy Kalifornská demokratická strana. Start-up Y Combinator ze Silicon Valley už provedl jednoletou studii realizovatelnosti v Oaklandu a Kalifornii, aby se připravil na rozsáhlejší studium problematiky. V říjnu letošního roku ohlásil 27letý starosta kalifornského města Stockton zavedení univerzálního základního příjmu ve městě, které v roce 2013 vyhlásilo bankrot.
Yang to nebude mít jednoduché
Před svou snahou kandidovat na prezidenta, Yang spustil organizaci Venture for America, která trénuje podnikatelé v dvouletém stipendijním programu. V roce 2012 získal za svou činnost od Obamova Bílého domu ocenění Champion of Change a zároveň se stal prezidentským velvyslancem pro globální podnikání v roce 2015.Předtím byl Yang generálním ředitelem vzdělávací společnosti Manhattan GMAT, která v roce 2009 koupila společnost Kaplan.
Yang nemá žádné politické zkušenosti a nedisponuje ani velkým kapitálem. Aby se dostal do užšího výběru, musí ještě ujít dalekou cestu. Svým voličům však vzkazuje, že chce být prezidentem, protože vidí problém, který je třeba vyřešit a on jako podnikatel se o to chce pokusit. „Existuje velmi omezený počet možností, jak automatizaci milionů pracovních míst vyřešit a já vím jak na to, proto chci kandidovat na prezidenta,“ vzkazuje všem.
