Letos v květnu skončilo. Chybí totiž služební zákon, který měl umožnit větší kontrolu počtů státních zaměstnanců, dotlačit je k lepší práci a dát jim více peněz.
Nic by nebylo problém kromě toho posledního. Úředníků (těch pravých na správních úřadech) je 70 tisíc a zvýšení jejich platů by stálo kolem osmi miliard korun.
Ty se hledají těžko, a proto byl původní termín platnosti zákona - rok 2002 - už třikrát posunut. Ale ani naposled stanovený rok 2007 není poslední.
Úřad, který měl podle nových pravidel na úředníky dohlížet a tam, kde přebývají, je protřídit, vznikl už v roce 2002. Peníze však nebyly a zákon byl odsunut. A tak šedesát lidí na Úřadu vlády najatých na novou práci trpělivě vyčkávalo, až se to změní.
Co mezitím dělali? Podle svého šéfa Kamila Srnce měli na starosti i jiné věci, než co měl přinést zákon. Převážně personalistiku a vzdělávání státních úředníků.
Přece jenom by však nevypadalo dobře, že existuje úřad, jenž má dohlížet na úředníky a nemá k tomu v ruce papír. Termín roku 2007 nevypadá nadějně, a tak byl úřad pro úředníky raději v květnu zrušen.
"Z původních šedesáti pracovních míst jich k 1. srpnu zůstane pouze sedmnáct," popisuje další osudy Srnec. Přeživší zaměstnanci už se v květnu přestěhovali do nového odboru řízení lidských zdrojů ve státních úřadech.
Paradoxní je, že ještě než Česko vstoupilo do Unie, bylo kvůli neexistenci zákona stále na tapetě. S novým zákonem se měly na úřadech potlačit mrtvé duše, státní správa se měla odpolitizovat a mělo být snadnější sečíst řady úředníků.
