Prvním rozpočtem, který se Národní rozpočtové radě dostane do ruky, bude ten na rok 2019, jehož první obrysy vznikají v dubnu. Současní tři členové se zatím zdráhají říci, kdy bude možné očekávat první výstup.
„Je to předčasné, zatím ještě nemáme ani kancelář,“ říká Jan Pavel, jeden ze tří členů rady. Rozpočtoví radní požádali Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby jim přidělil nějaké nevyužívané prostory, kde by nová rada mohla mít své sídlo. Do té doby zřejmě zázemí ve svých kancelářích pro trojici ekonomů poskytne ministerstvo financí.
Členové Národní rozpočtové rady
V roce 2008 ji Václav Klaus jmenoval členkou bankovní rady ČNB, po vypršení funkčního období nastoupila jako hlavní ekonomka do České bankovní asociace.
Ekonom, v letech 2006 až 2014 rektor VŠE. V roce 2006 kandidoval neúspěšně do Senátu za ČSSD. Od roku 2014 byl místopředsedou Rady ČT. Je profesor statistiky a úspěšným klavíristou.
Ekonom, v roce 2015 jmenován profesorem na VŠE. Specializuje se na veřejné finance, zejména na rozpočtovou politiku. |
Rozpočtové rady existují v zemích EU, ale také v také v USA - Congressional Budget Office. Vzorem pro tu českou by měli být Slováci. Právě k nim by podle radních měla vést jejich první pracovní cesta. „Rozpočtové rady by měly být ‚lobbisty za budoucí generace‘,“ uvádí se na webu slovenské Rady pro rozpočtovou odpovědnost. Ta funguje už od roku 2012 a má sídlo v budově Národní banky Slovenska. To chtěli i čeští radní, ale v České národní bance prý volné místo není.
V Česku má rada tři členy, podle zákona musí jít o uznávané a zkušené osobnosti s minimálně desetiletou praxí v oboru financí či makroekonomie. Předsedu navrhuje vláda (Eva Zamrazilová), dalšího člena Senát (Richard Hindls) a třetího Česká národní banka (Jan Pavel). Všichni tři skládají slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny - k tomu došlo letos 25. ledna. Funkční období je šestileté, to v prvním období platí jen pro předsedu. První kandidát Senátu má funkci na čtyři roky a první kandidát ČNB na dva roky.
Na rozjezd v prvním roce dostane rada 15,9 milionu korun, schválit její rozpočet ještě musí poslanci. Členové rady jsou odměňováni podle zákona o platu představitelů státu. Předseda si přijde na 144 tisíc korun, další členové na 91 tisíc. K tomu má předseda nárok na paušální náhrady 23 tisíc, členové 17 tisíc. Rozpočet rady musí vystačit na desítku zaměstnanců, které nyní rada hledá, a na zařízení kanceláří a provozní výdaje.
Nezávislost především
Rada bude mít za úkol navrhnout vládě členy nového Výboru pro rozpočtové prognózy. Ten má posuzovat makroekonomické a fiskální prognózy ministerstva financí. Na jejich základě se pak staví státní rozpočet, rozpočty státních fondů a zdravotních pojišťoven. Zákon vyžaduje nejméně sedm členů výboru s funkčním obdobím na tři roky, předsedkyně Zamrazilová by jich chtěla mít devět.
Půjde o čestnou funkci, bez odměny, výbor by měl zasedat třikrát až čtyřikrát ročně. Motivací pro účastníky by měla být prestiž a možnost nahlížet do kuchyně ministerstva financí. „Budeme muset nejprve sepsat statut výboru, který vymezí, co by měli členové splňovat. Musí být především politicky nezávislí jako my,“ říká Hindls.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kterým se zřizuje také Národní rozpočtová rada, byl po dlouhých peripetiích schválen loni. Politici se nemohli dohodnout na tom, jak vysoko nastavit takzvanou dluhovou brzdu. Tedy poměr dluhu k HDP, kdy už se vláda nemůže bezhlavě dál zadlužovat, například aby udělala radost voličům.
Vládní politici se báli, aby v době, kdy ekonomika nebyla v dobré kondici jako dnes, nepadl černý Petr právě na ně. Nakonec se limit nastavil na 55 procentech hrubého domácího produktu. Nastavit dluhovou brzdu požadovala Evropská unie už ve své směrnici z roku 2011, která reagovala na ekonomickou krizi a předlužení některých členských států.
