Na případ upozornily jako první Hospodářské noviny. Úřad chce na vymáhání pokuty počkat až do chvíle, kdy brněnský soud rozhodne o žalobě Benziny na neplatnost pokuty.
Firma v žalobě tvrdí, že se s konkurencí na cenách nedomlouvala. Žádost o vrácení pokuty Benzina odůvodnila svou špatnou hospodářskou situací.
"Úřad dospěl k závěru, že neprodlené uhrazení plné výše pokuty by pro společnost Benzina bylo spojeno s vážnou újmou. Žádost o posečkání byla tedy v tomto případě důvodná," uvedl mluvčí úřadu Kristián Chalupa. Potvrdil přitom, že jde o první případ vrácení pokuty v historii úřadu. Jeho šéf Josef Bednář o rekordní pokutě v celkové výši 313 milionů korun pro celkem šestici sítí čerpacích stanic rozhodl začátkem letošního června.
Firmy Agip, ConocoPhillips, Aral, OMV, Shell a Benzina, které dohromady vlastní 35 procent všech čerpacích stanic v zemi, se podle něj na cenách domlouvaly po většinu roku 2001. Po Benzině se sto miliony korun má druhou největší pokutu 68 milionů zaplatit OMV. O tři miliony méně musela dát firma Shell. Aral zaplatil 40 milionů, ConocoPhillips 22 a Agip 20 milionů korun.
Benzina byla jediná, kdo rozhodnutí úřadu napadl u soudu. Zástupci dalších sítí včera postup konkurenta nekomentovali a neuvedli, zda se po vzoru Benziny obrátí na soud.
Benzina je dlouhodobě ztrátovou firmou, jen v první polovině letošního roku měla ztrátu přes čtvrt miliardy korun. "Ta stomilionová pokuta by nám výrazně zhoršila situaci," říká Václav Loula z Benziny. Firma je vysoce zadlužená a není jisté, zda by jí chybějící prostředky na běžnou činnost půjčila nějaká banka.
Antimonopolní úřad je známý svým tvrdým postupem vůči firmám, které se domlouvají na vyšších cenách svého zboží a služeb nebo se pokoušejí získat monopolní postavení na trhu. Nedávno například tvrdě zasáhl proti Karlovarským minerálním vodám.
