Úřad prošetřuje, zda spořitelny nezneužily při změnách ceníku toho, že mají vůči většině klientů navrch.
Když se někomu zdají poplatky moc vysoké, nemůže od spořitelny odejít, aniž by přišel o největší výhodu stavebního spoření, státní podporu.
"Již jsme dostali od antimonopolního úřadu dopis, ve kterém nás žádá o stanovisko," řekl ve čtvrtek Vladimír Staňura, šéf Českomoravské stavební spořitelny (Lišky), která je s více než dvěma miliony smluv největším hráčem na trhu. Úřad se podle Staňury obrátil i na ostatní.
Spor, na který si stěžovali i klienti, je o zavádění nových poplatků v průběhu smlouvy. Liška, Pyramida a Raiffeisenbank začaly účtovat u některých smluv nový "poplatek za úrokové zvýhodnění", jímž kompenzují dříve slíbené vysoké úroky. Buřinka a Hypo zdražily poplatek za vedení účtu. Lidé tak zaplatí několik set korun ročně navíc.
Spořitelny se hájí tím, že část klientů dostává na dnešní poměry vysoké úroky. "Na výplatu úroků si ale každý mohl předem tvořit rezervy," uvedla Helena Dušková z Wüstenrot, která měří všem stejně.
Staňura věří, že spořitelny se dokážou obhájit vzhledem k tuzemské úrovni poplatků za jiné finanční služby, například hypotéky. Úřad své názory nesděluje, dokud případ nevyšetří.
