"Ano, na řadě úřadů si tak vypomáhají, řadu let křičím, že by se to mělo zastavit," říká šéfka odborů ve státní a veřejné správě Alena Vondrová.
Ministerstva používají tento trik, protože mzdové tabulky, do nichž jsou sešněrovány mzdy státních zaměstnanců, neumožňují nabídnout klíčovým lidem platy, které by se alespoň blížily sumám v soukromých firmách.
Fakt, že v řadě úřadů přibývají vedoucí, čísla potvrzují. Počet zaměstnanců Úřadu vlády se od roku 1997 zvýšil více než o polovinu, řady vedoucích se však rozrostly o 84 procent. Na ministerstvu průmyslu je vedoucím každý čtvrtý zaměstnanec. Zatímco stav na Úřadu vlády je dílem současného kabinetu, množství vedoucích na ministerstvu průmyslu bylo již před jeho nástupem. Na ministerstvu průmyslu je třikrát více lidí s příplatkem za vedení než na ministerstvu dopravy s více zaměstnanci. "Zahlcování úřadů vedoucími není žádná novinka, to se děje od začátku devadesátých let," říká Vondrová.
Několik vysoce postavených úředníků z ministerstev tyto praktiky potvrzuje, svá jména však nechtějí zveřejnit. "Není t o si ce nic průhledného, ale současný pl atový systém nedává moc možností, jak kvalitní lidi zaplatit," míní ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha.
Lidem, kteří na úřadech nyní nejvíce chybějí - například mladším právníkům či počítačovým specialistům, nemůže státní správa nabídnout příliš lukrativní plat. Ministerstva musí o kvalitní lidi bojovat na pražském trhu práce, kde sídlí významné společnosti, jež ženou úroveň platů vysoko.
Díky těmto fintám s vedoucími pracovníky zaměstnávají ve skutečnosti úřady méně lidí, než na kolik dostávají ze státního rozpočtu peníze. Kromě příplatků za vedení totiž ministerstvo získá za neobsazená místa i další výhodu. Peníze nevrací do rozpočtu, ale rozdělí je mezi ostatní. "Již druhým rokem se podle vládních usnesení mohou peníze za neobsazená místa rozdělit mezi ostatní zaměstnance na odměnách," říká Vladimír Merta, který se na ministerstvu práce zabývá mzdami. Vondrová potvrzuje, že odbory tlačily vládu, aby se tak zabránilo zmrazení mezd u lidí placených ze státní pokladny.
Proč úřady hledají nejrůznější triky, jak svým klíčovým lidem přilepšit, a raději nenavrhnou změnu odměňování? Jasnou odpověď odpovědní úředníci nedávají. "Úroveň platů ve státní správě musí odpovídat možnostem rozpočtu," říká Merta. Ani nový zákon, který by měl namísto nynějších dvanácti platových tříd pro státní zaměstnance nabízet výběr z šestnácti, totiž problém lepších platů pro důležité odborníky neřeší.
Státním zaměstnancům by měl výhody nad rámec platu přinést nový zákon o státní službě. Měli by se dočkat například zaručení poměrně vysoké jistoty zaměstnání, více dnů volna, lepších podmínek pro důchod. Jejich platy totiž budou pravděpodobně i v budoucnu zaostávat za úrovní mezd ve fi rmách. "To je běžné všude ve světě, ale další výhody z pozice ve st átní službě tento rozdíl v zahraničí alespoň srovnávají," míní sociolog Jiří Večerník.
Ministerstva používají tento trik, protože mzdové tabulky, do nichž jsou sešněrovány mzdy státních zaměstnanců, neumožňují nabídnout klíčovým lidem platy, které by se alespoň blížily sumám v soukromých firmách.
Fakt, že v řadě úřadů přibývají vedoucí, čísla potvrzují. Počet zaměstnanců Úřadu vlády se od roku 1997 zvýšil více než o polovinu, řady vedoucích se však rozrostly o 84 procent. Na ministerstvu průmyslu je vedoucím každý čtvrtý zaměstnanec. Zatímco stav na Úřadu vlády je dílem současného kabinetu, množství vedoucích na ministerstvu průmyslu bylo již před jeho nástupem. Na ministerstvu průmyslu je třikrát více lidí s příplatkem za vedení než na ministerstvu dopravy s více zaměstnanci. "Zahlcování úřadů vedoucími není žádná novinka, to se děje od začátku devadesátých let," říká Vondrová.
Několik vysoce postavených úředníků z ministerstev tyto praktiky potvrzuje, svá jména však nechtějí zveřejnit. "Není t o si ce nic průhledného, ale současný pl atový systém nedává moc možností, jak kvalitní lidi zaplatit," míní ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha.
Lidem, kteří na úřadech nyní nejvíce chybějí - například mladším právníkům či počítačovým specialistům, nemůže státní správa nabídnout příliš lukrativní plat. Ministerstva musí o kvalitní lidi bojovat na pražském trhu práce, kde sídlí významné společnosti, jež ženou úroveň platů vysoko.
Díky těmto fintám s vedoucími pracovníky zaměstnávají ve skutečnosti úřady méně lidí, než na kolik dostávají ze státního rozpočtu peníze. Kromě příplatků za vedení totiž ministerstvo získá za neobsazená místa i další výhodu. Peníze nevrací do rozpočtu, ale rozdělí je mezi ostatní. "Již druhým rokem se podle vládních usnesení mohou peníze za neobsazená místa rozdělit mezi ostatní zaměstnance na odměnách," říká Vladimír Merta, který se na ministerstvu práce zabývá mzdami. Vondrová potvrzuje, že odbory tlačily vládu, aby se tak zabránilo zmrazení mezd u lidí placených ze státní pokladny.
Proč úřady hledají nejrůznější triky, jak svým klíčovým lidem přilepšit, a raději nenavrhnou změnu odměňování? Jasnou odpověď odpovědní úředníci nedávají. "Úroveň platů ve státní správě musí odpovídat možnostem rozpočtu," říká Merta. Ani nový zákon, který by měl namísto nynějších dvanácti platových tříd pro státní zaměstnance nabízet výběr z šestnácti, totiž problém lepších platů pro důležité odborníky neřeší.
Státním zaměstnancům by měl výhody nad rámec platu přinést nový zákon o státní službě. Měli by se dočkat například zaručení poměrně vysoké jistoty zaměstnání, více dnů volna, lepších podmínek pro důchod. Jejich platy totiž budou pravděpodobně i v budoucnu zaostávat za úrovní mezd ve fi rmách. "To je běžné všude ve světě, ale další výhody z pozice ve st átní službě tento rozdíl v zahraničí alespoň srovnávají," míní sociolog Jiří Večerník.
