Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Na úřadech vznikají svérázné ochranky. „Preventistů kriminality“ přibývá

  • 96
Blázni, násilníci, opilci, lidé v depresi – někteří klienti úřadů práce ohrožují zdraví a psychiku úřednic. Úřady proto začaly dotovat speciální profesi nazývanou asistenti prevence kriminality. Rekruty hledají mezi nezaměstnanými.

Projekt asistentů nebo také preventistů se původně rozjel pod hlavičkou ministerstva vnitra, které na něj přispívá obcím v sociálně vyloučených lokalitách. Před dvěma lety se ho ujaly i úřady práce.

Z původně 70 asistentů narostl jejich počet na dnešních 297 a jde na ně 18 milionů ročně. Rekrutují se z řad nezaměstnaných, nejvíc jich působí v Ústeckém a Středočeském kraji. Úřady práce je často samy využívají na ochranu svých pracovníků. A bude jich zřejmě ještě víc – na asistenty půjde použít evropské peníze. Jde o miliardu korun, která by měla podobné projekty pokrýt.

„Ročně evidujeme stovky incidentů, většinou verbální útoky. V poslední době bohužel roste i počet případů fyzického napadení našich zaměstnanců,“ říká Kateřina Sadílková, generální ředitelka Úřadu práce ČR. Podle ní mají například maminky s malými dětmi strach na úřad přijít.

Miloslav Arnold Benda (37) dělá asistenta prevence kriminality od loňského února v Příbrami. Místo mu nabídli, když byl klientem úřadu práce. „Ozbrojeni nejsme, naším hlavním nástrojem je komunikace,“ vysvětluje. Pokud se klient uchýlí k násilí, volá se policie. To se ale za jeho působení stalo asi jen třikrát.

„Typický případ je, že se klient rozčiluje, že mu úřad nechce dát peníze nebo že to trvá dlouho, a je u toho vulgární,“ říká. Klienti podle něj často svalují vinu na úřednice, přitom chyba je na jejich straně – nedoložili všechny potřebné doklady, podali žádost pozdě nebo prostě na dávku nemají nárok a nechtějí to pochopit.

Benda začíná pracovat před sedmou ráno, končí po třetí odpoledne, koordinuje čtyři další preventisty. A podle něj zřejmě letos jeden nebo dva další přibudou. Nosí černá nebo žlutá trička s reflexními prvky a s nápisem Asistent prevence kriminality, černé policejní kapsáčové kalhoty a kšiltovky s nápisem Asistent.

15 tisíc měsíčně

Ráno jdou řídit dopravu před základní školy a pak pokračují do ulic měst – upozorňují lidi na porušování pravidel, starají se o bezdomovce a podezřelé věci hlásí policii nebo třeba úřadu na ochranu dětí. Jeden z asistentů vždy tráví den dohledem nad klienty na úřadě práce.

„Často na lidech poznáte dopředu, že bude problém. Když vidí, že se na ně někdo kouká a komunikuje s nimi, drží se při zemi,“ vysvětluje Benda. Z 99 procent na přepážkách s klienty pracují ženy, nejčastěji bývají napadány úřednice v oddělení hmotné nouze. Ty mají na starosti nejchudší klienty, často dlouhodobě bez práce.

Nezaměstnanost sice klesá, ale ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných se to odráží jen velmi zvolna. Klienti z těchto kruhů bývají nejvíc frustrovaní a také agresivní. „Některým styl života na dávkách vyhovuje. Bývají závislí na alkoholu a drogách a na jejich chování je to znát,“ poznamenává Benda.

Úřad chce zaměstnance ochránit i jinak – dovybavit pracoviště přepážkami. „Někteří klienti přicházejí na úřady vybaveni noži a střelnými zbraněmi,“ vysvětluje Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.

Úřady práce mohou dotovat místo asistenta až 15 tisíci korun měsíčně, dotace může trvat od půl roku do dvou let. Zaměstnavatelem bývá buď obec, nebo městská policie a je na nich, jestli na asistenta přidají i něco ze svého rozpočtu. Benda si dodělává maturitu a pak by chtěl nastoupit k městské policii. Věří, že nynější zkušenost bude dobrý základ.

Podle státního závěrečného účtu pracovalo loni na úřadech práce včetně pražského generálního ředitelství 11 166 lidí a průměrný plat (včetně ředitelů a náměstků) činil 23 tisíc Kč. Úřednice na regionálních pracovištích berou zpravidla méně.