Mají podniky v Česku dobré podmínky pro život, nebo se obáváte jejich odlivu do zahraničí?
Se současným podnikatelským prostředím nejsem spokojen, a proto byl vládě předložen materiál na zlepšení podnikatelského prostředí. Úprava daní z příjmu v rámci reformy veřejných financí, kdy se sníží sazba z 31 na 24 procent během příštích let, také dává nějaký trend. To může eliminovat i úvahy o přesunu sídla firem do sousedních zemí. Je to prostor, jak vytvářet zdroje pro inovaci firem.
Návrh reformy však zároveň ruší možnost odečíst z daní některé investice do rozvoje firmy...
Záměry, které vedly k prodlužování odpisových sazeb nebo k nemožnosti odepisovat některé investiční náklady, se myslím podařilo v rámci debat nad reformou docela dobře odstínit.
Takže odpočty z daní se nebudou zpřísňovat?
Dohodli jsme se, že je ještě prostor, aby se vyndaly z reformy protirůstové věci.
Jak konkrétně chcete ještě zlepšit podnikatelské prostředí?
Jednoznačně je to celé soudnictví.
To říká každá vláda...
Ono je to velmi obtížné kvůli nezávislosti soudů. Nicméně s místopředsedou vlády Rychetským jednáme o možnosti ještě urychlit obchodní soudnictví, aby soudy probíhaly v přijatelném čase, který odpovídá zvyklostem vyspělých zemích.
Co konkrétně navrhujete?
Chci, aby se znevýhodnilo postavení dlužníků minimálně tím, že soudní rozhodnutí bude daleko rychlejší. Vím, že je to trochu klišé, ale myslím, že se nám to podaří posunout nikoli o metry, ale o milimetry. Chci také pro podnikatele zjednodušit jednání s finančními a živnostenskými úřady. Když se dnes podnikatel zeptá na úřadě, zda může určitou účetní položku zanést do nákladů, tak mu buď odpovědí, že tyto úřady nejsou na vysvětlování, nebo poskytnou ústní nezávaznou informaci. On na základě toho zpracuje přiznání daně a úřad má tři roky na to, aby učinil závěr a třeba řekl, že to je jinak, než sdělil příslušný úředník, a mohou přijít penále. Naší ambicí je obrátit tento přístup, aby klempíř, který položí otázku, dostal písemné vyjádření s podpisem úředníka. A to bude pro něj, ale i pro další finanční úřady v zemi závazné.
Podnikatelé mají problém s velkými náklady na zaměstnance kvůli velkým odvodům na sociální a zdravotní pojištění, což reforma neřeší. Je šance, že tyto platby klesnou?
Reforma se snaží princip vyvážit. Požaduje tedy vyšší odvody od živnostníků, kteří v převážné většině platí pouze minimální sazbu pojistného, což jistě neodpovídá jejich příjmům. Pokud reforma projde, bude to znamenat zvýšení příjmů státu o pět miliard ročně. Zdá se mi, že prostor pro snížení odvodů zaměstnavatelů a zaměstnanců tu je.
Navrhnete tedy snížení?
Pro nejbližší období se diskuse nevede. Nemohu s tímto návrhem přijít kvůli reálnému stavu veřejných financí.
ČEZ neprodáme, uhlí ano
Stále platí, že i když stát nemá peníze, nebude se prodávat elektrárenská společnost ČEZ?
Pokud jde o privatizaci, není to téma pro toto volební období. Nebudu privatizaci doporučovat.
Už je jasné, jakým způsobem nabídnete k prodeji hnědouhelné firmy?
Tady je mé odhodlání privatizovat velké. Jako jedinou možnou metodu prodeje vidím veřejnou soutěž, která bude mít více kritérií. To znamená, že nemůže rozhodovat jen cena. Budou se muset zohlednit regionální aspekty, investice, které by kupci měli přinést.
Co budete dělat s minoritním balíkem akcií státu v černouhelné OKD, kde vláda nemá žádné zástupce a firmu nemůže ovlivňovat?
Problém s OKD vznikl v minulosti, kdy stát ztratil majoritu a nemá zástupce v orgánech společnosti a žádný vliv na její chod. Uvažujeme o prodeji, ale máme dobrý časový polštář, závěr máme učinit do konce října.
Majoritní vlastník firmy OKD, Karbon Invest, nabízí státu za jeho podíl 1,18 miliardy korun. Je to dobrá nabídka?
Ta částka, o níž je možné uvažovat, je poněkud vyšší, ale nijak výrazně. Faktem je, že jiný zájemce nyní není registrován, a lze čekat, že ani nebude. Navíc Karbon Invest vlastní třetinový podíl v Sokolovské uhelné, kterou chceme prodat, a je možné, že budeme jednat o nějaké výměně našich podílů. Samozřejmě na základě ocenění a případných doplatků.
Navrhnete v energetické politice, aby pro uhelné firmy byly zrušeny vládní limity těžby?
Limity stanovené v roce 1991 mají platnost do roku 2005. Chceme nyní nastavit standardní režim, tedy odblokovat usnesení vlády, což automaticky neznamená posunutí okraje těžby. Ale firmy budou mít možnost jednat o rozšíření dolů s obcemi. Dovedu si představit, že některé limity nebudou problém, jako důl Bílina, při jehož posunu není v cestě žádná obec. Dovedu si představit, že jinde, jako v lokalitě Jiřetín, problémy budou. Naším záměrem je, aby se do budoucna vytěžily zásoby uhlí, ale na základě civilizovaných mechanismů.
Zůstane uhlí v energetické politice země i nadále jako strategické palivo pro výrobu energie?
V koncepci budou definované pravděpodobné objemy roční těžby. Do roku 2030 převažuje podíl uhlí, pak se to překlopí a výraznější podíl bude mít jaderná energie.
Uvažujete o dalším jaderném zdroji?
Do roku 2015 by mělo dojít k výstavbě nových tepelných zdrojů. A v té době by už měla být jasná úvaha, zda pokračovat ve výstavbě dalších bloků v Temelíně. To znamená, že pokud ano, musí se začít projektovat v roce 2010.
Vy si umíte představit, že by po mezinárodních problémech někdo začal rozšiřovat Temelín?
Já si to dovedu přestavit docela dobře.
Velký třesk nebude
Ze státního rozpočtu jde každý rok do průmyslu osm miliard korun. Kde tyto peníze končí?
Současné podpůrné programy ministerstva analyzujeme v rámci národní hospodářské strategie před vstupem do EU, ale také s ohledem na reformu veřejných financí i politiku zaměstnanosti. Budeme preferovat programy, které podporují inovaci, výzkum a vývoj, programy ve prospěch exportu a výroby s vyšší přidanou hodnotou. Z tohoto pohledu budeme posuzovat i efektivitu programů. Programy, které se vážou výhradně k nějakým restrukturalizačním krokům, se budeme snažit utlumovat.
Ministr Grégr chtěl na restrukturalizační programy Exit a Rozvaha 20 miliard korun. Takže úplný obrat?
Nebudeme je rušit, ale postupně utlumovat. Obecně programy jako Velký třesk, to není téma dne.
Podpoříte naopak malé firmy?
Na programy pro malé a střední podniky máme letos 1,18 miliardy korun a pro rok 2004 budu žádat zvýšení na 1,4 miliardy korun. Jejich podíl na hrubém domácím produktu je přes 50 procent a my se chceme dostat na více než 60 procent, což je obvyklé ve vyspělých zemích.
