Trojrozměrný model znázorňuje chování obyvatelstva, a tudíž většinu procesů, které v moderním městě probíhají – od pohybu produktů až třeba po emise a proudění vzduchu. Na svém digitálním dvojčeti pracuje i Praha. Model hlavního města vyvíjí pro Prahu firma Grey dot Romana Wernera. Podle něj je možné využít digitálního dvojčete například ke zjednodušení výstavby.
„3D modely umožňují lépe představit aspekty, jako je stínění budov, odraz světla, zásah budovy do památkové oblasti či vliv na životní prostředí. V hodnotách, které sledujeme, jsme schopni s poměrně velkou přesností říct, jak nová výstavba ovlivní okolní prostředí,“ říká Werner.
Hlavním přínosem digitálních dvojčat je však podle mnohých odborníků efektivní řešení dopravní situace. S využitím například anonymizovaných dat od mobilních operátorů je totiž možné identifikovat vzorce přesouvání mas lidí. Simulace tak například mohou předem upozornit na dopady dopravních uzávěrek.
Plánovači už nejsou slepí
„Do roku 2020 by měla čtvrtina světové populace žít v megalopolích, takže určitě je vhodná doba pro digitální dvojčata. Definujeme je jako kompletní digitální kopie všech funkcionalit nejenom města, ale i jeho operační infrastruktury,“ vysvětluje Barnabas Takacs ze středoevropské divize Industry X.0 poradenské společnosti Accenture.
Donedávna byli městští plánovači v podstatě „slepí“. Navrhli sice přesné rozvržení budov, silnic, občanské vybavenosti a podobně, nicméně do modelů nezahrnuli, nakolik budou obyvatelé tyto struktury využívat a jakým způsobem.
Díky sběru dat z chytrých telefonů či internetu věcí ale už lze poměrně přesně předpovídat i chování obyvatelstva. „Pochopení těchto procesů ještě před zahájením výstavby je podle nás klíčové,“ dodává Takacs.
Inspirovat se plánovači mohou například v průmyslovém sektoru. „Simulace lidské aktivity se běžně využívá při rozšiřování továren. Během plánování musíte zjistit, jak dlouho trvají jednotlivé procesy, jakým způsobem se budou pracovníci v prostředí pohybovat atd. Podobně to funguje při plánování měst: jakmile máte identický virtuální model, můžete testovat nejrůznější scénáře,“ říká Attila Janos z Accenture. Klíčovým předpokladem pro funkčnost jakéhokoli komplexního modelu jsou však vstupní data, s nimiž pracuje. Brno je od loňska shromažďuje na platformě data.brno.cz, kde jsou volně přístupná.
„Někdy je tvůrcem dat či sběratelem samo město, některá data se kupují, další jsou pak upravovaná a přebíraná například ze statistického úřadu. V poslední době se také daří získávat data od soukromých firem, které však zveřejňujeme pouze s jejich souhlasem,“ popisuje Kateřina Gardoňová z tiskového oddělení brněnského magistrátu.
Místo stavby skládačka. Pásová výroba domů může zlevnit nemovitosti |
Také Brno pracuje na 3D modelech s využitím těchto dat. „Město Brno již některá data publikuje ve 3D, ideální jsou pro tento účel data o budovách, urbanismu nebo majetkových poměrech. Právě urbanistická stavba s propojením s BIM (Informační model budovy, Building Information Modeling) dává pro budování komplexnějšího 3D největší smysl,“ uvádí Gardoňová.
Datová politika moderních měst mnohdy funguje na principu, že jejich obyvatelé jsou současně konzumenty i zdroji těchto informací. „Funguje to podobně, jako když Google ukazuje ve svých mapách dopravní situaci v reálném čase. Jednoduše analyzuje data z mobilních telefonů svých uživatelů, kteří uvázli v zácpě, a upozorní ostatní na úsek, kde mnoho vozidel popojíždí pomalu,“ vysvětluje Barnabas Takacs.
