"Finanční úřady nestíhají vyměřovat nové daně, protože se zabývají vracením daní zaplacených z převodu nemovitostí," vysvětluje Eva Hrušínská z odboru správy daní ministerstva financí. Času mají dost, protože od přiznání daně má úřad na její vyměření tři roky.
O vrácení peněz mohou od loňského července žádat jak obce tak lidé, kteří v předchozích letech zaplatili daň z převodu bytu, garáže či ateliéru.
Finanční úřady daň vybíraly podle zákona o vlastnictví bytu, kde se řídily poznámkou pod čarou. Tam bylo řečeno, že osvobozen od daně je pouze převod družstevních bytů. Ústavní soud však rozhodl, že poznámka pod čarou není právně závazná, což vláda uznala.
Finanční úřady pak byly zahlceny desítkami tisíc žádostí o vrácení daně. Celkem musí stát vydat dvě miliardy korun, zatím vyplatil zhruba 1,2 miliardy korun.
S tímto dopadem letošní státní rozpočet při plánování příjmů počítal. V úvahu však úředníci nevzali, že finanční úřady mají pouze omezený počet lidí.
"Odbory majetkových daní byly sice na finančních úřadech posíleny, ale to je opět na úkor daňových kontrol, exekucí," uvedla Hrušínská.
Většina úřadů ale už má zřejmě to nejhorší za sebou. Nejvíce zahlcena byla města jako Ústí nad Labem, Ostrava, Brno, Kroměříž, která prodávala celá sídliště bytů.
Skluz, s jakým přibývají příjmy z majetkových daní do státního rozpočtu, by mohla do budoucna zkrátit ministerstvem financí připravovaná změna zákona.
Podle ní by se daň z převodu nemovitostí platila rovnou při podání daňového přiznání a odvíjela by se od znaleckých posudků ceny nemovitosti. "Daňová správa by se zjednodušila a rozpočet by získal peníze dříve než nyní," říká Hrušínská.
