Příběh, který by se mohl stát precedentem, se teď odehrává na ministerstvu financí. Tam probíhá soutěž o to, která IT firma dostane příležitost vybudovat informační systém, který by měl zprůhlednit státní hospodaření.
Stát za něj plánuje utratit téměř dvě a půl miliardy korun. A průběh soutěže je od samého začátku sporný. Tendr teprve nedávno odstartoval a firmy zatím ani nepodaly nabídky. Už teď se ví, že hlavním vítězem tendru se stala společnost SAP.
Hlavní podmínku soutěže totiž ministerští úředníci v zadávací dokumentaci, což je manuál pro uchazeče, stanovili následujícím způsobem: ať firmy vymyslí pro státní finance, co chtějí, musí být základním stavebním prvkem jejich systému software od firmy SAP.
Nic výjimečného
Společnost, která se navíc tendru sama také účastní, má tak jako jediná jasno – ať to dopadne, jak to dopadne, ona má obchod jistý. Potíž je v tom, že zákon něco takového výslovně zakazuje.
"Jmenovat konkrétní firmu nebo produkt v zadávací dokumentaci je možné jen ve zcela výjimečných případech," říká Pavel Herman, odborník na veřejné zakázky z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
A podle Pavla Jirky, jehož společnost se dlouhá léta zabývá přípravou výběrových řízení pro státní správu, zakázka ministerstva financí tímhle výjimečným případem není.
"Každý informační systém je možné dostatečně srozumitelně a přesně popsat jen pomocí obecných specifikací. K uvádění konkrétního softwaru v tomhle případě skutečně není důvod," říká Jirka.
Vrchol už během předehry
Jenže ministerstvo financí trvá na tom, že zákon neporušuje a se zakázkou je vše v naprostém pořádku. A jako ochranný štít si proti všem námitkám bere na pomoc novinku v zákoně o zadávání veřejných zakázek jménem soutěžní dialog.
To je zvláštní předehra k samotnému výběrovému řízení, která má úřadům při vypisování obzvlášť složitých zakázek pomoci ujasnit si, co vlastně chtějí.
Zjednodušeně funguje tak, že si úřad sezve potenciální uchazeče o zakázku a řekne jim třeba, že potřebuje systém, který dokáže rozpoznat zaměstnance, jenž se flákají během pracovní doby.
Ministerstvo prý zákon neporušilo
Na uchazečích o obchod pak je nabídnout státu svoje nápady na řešení problému. Z nich pak úředníci sestaví jedno ideální řešení a na to vypíší soutěž.
Tak to probíhalo i v případě zakázky na ministerstvu financí, jenže výsledkem soutěžního dialogu nebylo obecné ideální řešení, ale zcela konkrétní jméno softwarového produktu jedné firmy.
Ministerstvo financí tvrdí, že i takový výklad ustanovení o soutěžním dialogu je možný a že tedy zákon neporušilo. Na důkaz svého tvrzení poslalo redakci i obsáhlou právní analýzu, která dává úřadu za pravdu. Také z ní vyplývá, že už si zřejmě někdo na dosavadní průběh soutěže stěžoval.
Antimonoplní úřad nemá jasno
Má ministerstvo financí pravdu? Je skutečně možné v soutěžním dialogu vybrat konkrétní produkt konkrétní firmy ještě před tím, než proběhne samotný tendr? O to se teď povede urputná právní bitva.
Vzhledem k tomu, že je soutěžní dialog novinka, totiž zatím neexistuje jednotný právní výklad toho, co je v rámci něj možné. "Určitě se o tom ještě povede diskuse. Ale podle mého názoru účelem soutěžního dialogu není posuzování konkrétních produktů, ale hledání jednoho nebo více řešení naplňujících potřeby zadavatele," říká Pavel Jirka.
Ani antimonopolní úřad závazný výklad zatím nenabízí. "V rozkladovém řízení jsem se zatím se žádnou zakázkou používající soutěžní dialog nesetkal, takže nelze říct, jak se k tomu postavíme," říká šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina.
Jeho úřad ale v minulosti většinu výběrových řízení, kde se v zadávací dokumentaci objevuje jméno konkrétního produktu, rušil.
Hlavní slovo bude mít SAP
To, jakým způsobem ministerstvo financí zakázku vypsalo, ale může mít ještě jeden absurdní důsledek. O tom, kdo vyhraje, se totiž bude z velké části rozhodovat také v kancelářích společnosti SAP.
Jedním z klíčových kritérií, která určí vítěze, totiž bude i nabídnutá cena. Tu zásadně ovlivní, za kolik se firmám bojujícím o státní obchod podaří nakoupit základní software od firmy SAP.
"Smlouvy se SAP jsou postaveny tak, že o ceně softwaru pro koncového zákazníka nemůžeme rozhodnout my, tu stanoví SAP. Pokud si tedy SAP vybere jiného uchazeče a slíbí mu svoje zboží za lepší ceny, budeme ve významné nevýhodě," říká zástupce jedné z firem, které se tendru na ministerstvu financí účastní.
Tuto možnost v rozhovoru pro MF DNES nepřímo připustil i šéf projektu na ministerstvu Pavel Nevšímal.
