Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna je slabší než očekávání a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB.
V případě, že koruna bude setrvávat na slabších úrovních a v české ekonomice budou přetrvávat tlaky na růst cen, nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb v letošním roce, uvedl na tiskové konferenci po jednání bankovní rady guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
„Rozhodně nelze vyloučit, že další krok bude následovat poměrně brzy. Pokud budou ty stávající podmínky přetrvávat, tak je prostor již při nejbližším zasedání. Tedy pokud by přetrvával kurzový šok a pokud budou přetrvávat inflační tlaky v české ekonomice. U toho prvního si netroufám předpovědět, u toho druhé to bude splněno,“ řekl guvernér.
Ekonomika bude zpomalovat
Česká národní banka v nové prognóze také zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,2 procenta. Pro příští rok odhad ponechala na 3,4 procenta. V předchozí květnové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 3,9 procenta. Pro rok 2020 ČNB očekává růst ekonomiky o 3,3 procenta.
V případě inflace ČNB odhad pro třetí čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,1 procenta. V květnové prognóze počítala s 1,8 procenta. Pro čtvrté čtvrtletí 2019 odhad banka zvýšila na dvě procenta z předchozích 1,9 procenta.
„Podle dřívějších vyjádření představitelů ČNB bylo rozhodnutí způsobeno převážně slabším kurzem koruny. Ta měla podle dřívějších předpokladů ČNB posilovat rychleji, a ochlazovat tak postupně přehřívající se ekonomiku. Protože je koruna v tuto chvíli pod vlivem globální nejistoty a neposiluje dostatečně rychle, bylo dle ČNB nutné sáhnout k dalšímu zvýšení sazeb,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj ČNB zvýší sazby v letošním roce minimálně ještě jednou.
„K dalšímu zvýšení se centrální banka rozhodla o měsíc dříve, než jsme předpokládali. Nicméně z makroekonomického hlediska se jedná o zanedbatelný rozdíl. I nadále tak předpokládáme, že centrální banka zvýší letos sazby ještě jednou. Dvoutýdenní repo sazba by tak na konci roku měla být na úrovni 1,50 procenta,“ uvedl i analytik Raiffeisenbank František Táborský.
Koruna na rozhodnutí v prvních momentech reagovala nepatrným posílením. Ve 13:05 se podle serveru Patria obchodovala za zhruba 25,60 Kč/EUR.
„Trh očekával zvýšení sazeb, ale podle všeho se velcí mezinárodní spekulanti s měnami (tzv. carry traders) rozhodli, podobně jako v případě turecké liry, postavit tlaku regulátora (ČNB) a i přes zřejmý rozdíl v úrokových sazbách koruny a eura česká měna vůči společné měně oslabuje,“ uvedl Michal Dvořák, hlavní analytik Tradecentrum.
Postupné utahování výhodných sazeb
Centrální banka zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta.
Zasedání bankovní rady se zúčastnilo šest ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyl přítomen Oldřich Dědek.
ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby na posledním měnovém zasedání na konci června. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu. Hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda připomněl, že naposledy ČNB zvýšila úrokové sazby dvakrát za sebou před jedenácti lety.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
