Úroky z povodňových dluhopisů čekají na majitele

Mnoho lidí kupovalo povodňové dluhopisy hlavně proto, aby pomohli rodinám postiženým záplavami. Na výnosy myslel v tu chvíli zřejmě málokdo. Jak se zdá, i dnes zůstaly úroky pro některé "nezajímavé". Soudě alespoň podle toho, že si je zapomínají v České spořitelně, která se stará o jejich výplatu, vyzvedávat.

Ze zhruba 700 milionů korun, které připadají na úroky z prvních tří let, zůstalo v České spořitelně téměř 95 milionů korun. Listinné povodňové dluhopisy byly vydány ve dvou sériích.

Roční výnosy jedné jsou splatné k 1. srpnu a druhé k 29. srpnu. To znamená, že od tohoto dne si lze peníze vyzvednout na pobočce České spořitelny, přitom na výběr mají vlastníci cenných papírů deset let. ¨

Letos vyplácené úroky jsou vyšší než v loňském roce, činí 6,6 procenta a pro příští rok se počítá s 8 procenty, zatímco loni dostali majitelé dluhopisů 4,7 procenta. Nejvyšší výnosy byly v prvních dvou letech, kdy dosáhly 12,5 a 14,5 procenta.

Od této částky je však třeba odečíst ještě pětadvacetiprocentní daň. Jak se úrok stanovuje? Konečná velikost je závislá na výši červnové inflace. K ní se připočítají dvě a půl procenta a výsledek součtu představuje výši úroku pro další rok.

Jak vyzvednout peníze? Protože byly dluhopisy vydány jako cenné papíry na doručitele, tedy nikoli s konkrétním jménem, vyplatí Česká spořitelna obnos každému, kdo předloží z dluhopisu odstřižený kupon. A to v hotovosti nebo převodem na účet, podle toho, jak si bude přát. Průkaz totožnosti není třeba předkládat.

"Jen pokud částka přesáhne limit daný zákonem o bankách, tedy 100 tisíc korun, může banka v případě, že klient odmítne prokázat totožnost, výplatu odmítnout," říká mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková.

Všechny dluhopisy jsou splatné v roce 2002. To znamená, že napřesrok dostane jejich majitel nejen úroky, ale i takzvanou jistinu, tedy částku, za kterou je nakoupil. Pokud si tedy například pořídil pět dluhopisů po tisíci korunách, obdrží pět tisíc korun plus úroky. Kdo nechce tak dlouho čekat, může se pokusit obligace prodat. Jsou totiž cenným papírem a lze s nimi tedy obchodovat například za poplatek prostřednictvím makléře.

Analytik Bank Austria Creditanstalt Pavel Sobíšek však upozorňuje, že se s nimi běžně neobchoduje. Hrozí, že případná nabídka bude o hodně nižší než cena, za kterou se budou příští rok proplácet. Podle Sobíška je proto pro majitele dluhopisů, pokud se nedostanou do finanční nouze, výhodnější je nyní neprodávat a počkat na příští rok.

Pozor: listinné dluhopisy by měly být zachovány v pořádku v původní podobě. Stává se, že je lidé třeba proděraví, aby se jim lépe ukládaly do šanonu. V případě takového cenného papíru pak nelze proplatit jistinu, je třeba požádat o jeho výměnu a takzvané umoření. O operaci rozhoduje soud, který si naúčtuje poplatek ve výši několika stokorun. Při větším počtu dluhopisů se to vyplatí, pokud si tak ale člověk zničí jediný dluhopis, prakticky mu nic nezbude," uvedli v České spořitelně.

 Povodňové dluhopisy byly vydány i v zaknihované podobě. V této formě byly určeny především společnostem, které nakupovaly větší množství cenných papírů. O výplatu jejich úroků se stará Komerční banka. Majitelé však nemusí chodit na přepážku, dostanou totiž peníze poštou nebo převodem na bankovní účet, podle dohody.

Co dělat, když se dluhopis ztratí nebo zničí
* obrátit se na Českou spořitelnu, kde poradí jak postupovat
* požádat soud o takzvané umoření dluhopisu, při tom je třeba sdělit identifikační údaje: název, ISIN a sériové číslo ztraceného cenného papíru
* vyčkat na rozhodnutí soudu o umoření, které se vydává po roční umořovací lhůtě
* požádat v České spořitelně o vydání náhradního dluhopisu
* za soudní rozhodnutí i vydání náhradního cenného papíru se hradí poplatek