Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

USA mají nový plán na podporu ekonomiky, vytvoří „špatnou banku“

  18:09aktualizováno  18:42
V USA vznikne "špatná banka", která dostane 100 miliard dolarů na výkup toxických úvěrů. Počítá s tím nový záchranný plán finančního sektoru, který představil ministr financí Timothy Geithner. Na oživení úvěrového trhu má jít celkem 350 miliard dolarů (asi 7,7 bilionu Kč), polovina ze záchranného balíčku, který loni na podzim schválil Kongres.

Americký ministr financí Timothy Geithner | foto: Reuters

Plán navazuje na program finanční stabilizace za 700 miliard dolarů, z nichž již polovinu převážně k rekapitalizaci bank využila bývalá vláda George Bushe. Nové Obamově administrativě se ale využití peněz nelíbilo, a to hlavně kvůli nedostatečnému dohledu nad chováním bank a nad odměnami jejich manažerů.

Obama proto minulý týden nařídil limity na odměny nejvyšším šéfům firem, které využívají mimořádnou federální pomoc.

V Geithnerově plánu je však podle analytiků stále řada nejasností a slabých míst. Pro finanční trhy tak bylo ministrovo vystoupení spíše zklamáním.

Akcie na newyorské burze po zveřejnění plánu zrychlily pokles a Dow Jonesův index ztrácel přes tři procenta. Také kurz dolaru v reakci na plán oslabil vůči euru i jenu.

Banky se zbaví rizikových úvěrů

Klíčovou částí pozměněného programu, přejmenovaného na Plán finanční stability, bude založení určité formy "špatné banky" v podobě investičního fondu na bázi partnerství veřejného a soukromého sektoru. Fond dostane od vlády 100 miliard dolarů a bude vykupovat od finančních společností problematická "toxická" aktiva, která ochromují jejich bilance a znemožňují jim poskytovat nové úvěry.

"Nyní jsou poškozeny klíčové části našeho finančního systému. Místo aby urychloval oživení, pracuje finanční systém proti němu a to je nebezpečná dynamika, kterou musíme změnit," řekl Geithner.

Projekt "špatné banky" se bude opírat o partnerství se soukromým sektorem, takže objem peněz k vykupování špatných aktiv by měl být ve skutečnosti mnohem vyšší. Vláda počítá s tím, že bilance bank se s pomocí plánu podaří očistit od špatných aktiv v sumě až 500 miliard dolarů. Podle analytiků je však zamoření finančního sektoru rizikovými hypotečními a různě strukturovanými dluhopisy stále mnohem vyšší.

Analytici jsou z navrženého řešení zatím poněkud na rozpacích. "Přišli s něčím úplně novým. Nejsem si jistý, jak bude tento projekt veřejného a soukromého partnerství fungovat, mám o tom pochyby," řekl hlavní ekonom newyorské firmy Fact and Opinion Economics Robert Brusca. Podle něj jde v podstatě o návrat k původní myšlence předešlé vlády založit fond k vykupování špatných aktiv z finančního sektoru, k plánu, který byl později nahrazen rekapitalizací bank.

"Detaily jsou velmi vágní. Ani za takovou dobu nepřišli s něčím dostatečně konkrétním," stěžoval si Carl Lantz z newyorské pobočky Credit Suisse.

Investoři plánu nevěří

"Investoři chtějí jasnost, jednoduchost a rozhodnost. Tento plán vypadá spletitě, zmateně a nejasně," prohlásil prezident firmy Seacliff Capital James Ellman.

Naopak hlavní ekonom Patria Finance David Marek míní, že by toto řešení mělo pomoci, protože "toxická" aktiva způsobují ztráty bank a prohlubují jejich neochotu půjčovat peníze. "Toto opatření by mělo rozhýbat zamrzlé úvěrování a zmírnit a zkrátit tak recesi americké ekonomiky," řekl

Kromě pomoci bankám a finančním společnostem se plán zaměřuje na opětné rozpohybování půjček pro spotřebitele a firmy. Na podporu těchto úvěrů poskytne vláda z peněz schválených na podzim Kongresem dalších 100 miliard dolarů. Tyto peníze rozšíří již platný program centrální banky (Fed) a měly by zajistit úvěry v celkové sumě kolem bilionu dolarů.

Na další kapitálové injekce bankám je ze zbylých 350 miliard dolarů určeno 100 miliard. Zbylých 50 miliard dolarů Geithner použije k podpoře vlastníků domů, jimž hrozí propadnutí hypotéky a zabavení nemovitosti.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
„Chipsokalypsa" děsí Novozélanďany, déšť zničil pětinu úrody brambor

Chipsokalypsa či bramborogeddon. Situace kolem nedostatku smažených lupínků už na Novém Zélandu dosáhla takových rozměrů, že pro ni vznikly speciální názvy....  celý článek

Chladící věže elektrárny John E. Amos Power Plant ve Virginii sice nechrlí do
Turecko je o krok blíž první jaderné elektrárně. Postaví ji s Rusy

První jaderná elektrárna v Turecku získala počáteční stavební povolení a úplné povolení by měla získat v první polovině příštího roku. Uvedla to v pátek...  celý článek

Karel Gott
KOMENTÁŘ: Proč hvězdy berou tolik? Gott měl talent ale i dávku štěstí

Miliardově rekordní přestup fotbalisty Neymara či astronomické výdělky hvězd boxerského ringu oživily otázku: Proč špičkoví sportovci a zpěváci berou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.