Kvůli dopadům koronaviru v USA skončilo období rekordního růstu ekonomiky i trhu práce, které trvalo 113 měsíců. O práci v březnu podle amerického ministerstva práce přišlo 701 tisíc lidí. Analytici podle agentury Reuters očekávali v průměru pokles počtu pracovních míst o 100 tisíc.
„Na trhu práce dochází k tektonickému posunu, jenž musí být vidět v dalších statistikách. Za březen ubylo pracovních míst 701 tisíc. To je číslo z kategorie recese v roce 2009. K rekordu mu chybí asi 100 tisíc,“ komentuje vývoj analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Opatření, která mají bránit šíření koronaviru, vyvolala rozsáhlé propouštění v celé ekonomice, od hotelů, restaurací a kin, stejně jako v automobilkách, obchodních domech či administrativě.
Americký prezident Donald Trump slíbil pomoci ekonomice a zejména přetíženému zdravotnictví záchranným balíkem v objemu 2,2 bilionu dolarů. Už se však objevují pochybnosti, zda tato částka, která v historii nemá obdoby, bude stačit.
Počet pracovních míst v USA se snížil poprvé od roku 2010. Zánik míst byl podle všeho mnohem výraznější, než uvádí zpráva, protože ministerstvo uskutečnilo průzkum mezi zaměstnavateli ještě před největší vlnou propouštění. Ta přišla v posledních dvou týdnech března, kdy o podporu v nezaměstnanosti požádalo téměř deset milionů Američanů.
Koronavirus ve světě |
Někteří ekonomové očekávají, že míra nezaměstnanosti by mohla příští měsíc vystoupit až na 15 procent. To by bylo nejvíce od 30. let minulého století, tedy od doby, kdy se Spojené státy vzpamatovávaly z velké hospodářské krize.
Někteří upozorňují, že za posledních deset let v USA vzniklo 22,8 milionu pracovních míst. Většina z nich by ale v dubnu mohla zaniknout.
Katastrofický odhad možného vývoje amerického trhu práce v tom nejhorším možném scénáři zazněl i z úst ekonoma americké centrální banky FED Miguela Faria-e-Castra. Podle něj by v USA mohlo zaniknout až 47 milionů pracovních míst, a tak by se míra nezaměstnanosti katapultovala na 32 procent. Spojené státy by se v tom případě potýkaly s krizí, kterou naposledy zažily před druhou světovou válkou.
Třikrát rychleji než během hypoteční krize
Další špatné číslo k trhu práce z amerického ministerstva práce zaznělo ve čtvrtek. V USA minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí. Je to rekord a zhruba dvojnásobek počtu z předchozího týdne. Očekávalo se, že o podporu požádá zhruba stejné množství lidí jako týden předtím, kdy se o dávky hlásilo 3,3 milionu lidí.
„V uplynulých dvou týdnech se o podporu v nezaměstnanosti nově přihlásilo bezmála deset milionů Američanů. Během světové finanční krize a americké recese let 2007 až 2009 trval srovnatelný nárůst, tj. nárůst o deset milionů nových nezaměstnaných, nikoli dva týdny, ale úvodních 6,5 měsíce zmíněné tehdejší recese. To svědčí i historicky nebývalé razanci současného nárůstu,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.
O práci podobně jako jinde ve světě přicházejí v USA hlavně lidé v odvětvích, na která má pandemie nejtvrdší dopady, což jsou hotely, restaurace nebo firmy v letecké dopravě.
„Pohled na nejvíce zasažená odvětví naznačuje možnou ztrátu více než 16 milionů pracovních míst,“ uvedl analytik David Kelly ze společnosti JPMorgan Funds. „To by vedlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti ze zhruba 3,5 procenta na 12,5 procenta,“ dodal.
Podle analytika Gennadiye Goldberga z makléřské společnosti TD Securities údaje o „bezprecedentním“ růstu počtu žadatelů o podporu v nezaměstnanosti ukazují, že se ekonomika USA zastavuje. „Ve druhém čtvrtletí očekáváme pokles hrubého domácího produktu o 25 procent,“ uvedla analytička Priya Misraová z TD Securities.
Český Úřady práce zveřejní data k březnové zaměstnanosti ve středu 8. dubna. Je zřejmé, že se začínající propouštění do statistik promítne i v ČR.
