Představte si, že čínský Big Mac můžete obratem dovézt do USA a být tak o čtyřicet procent levnější než tamní prodejci. A to proto, že vaše rodná strana drží čínský jüan, za nějž hamburger nakoupíte, vůči dolaru na nízké úrovni.
Tak alespoň vypadá představa amerických firem a obchodníků o konkurenční výhodě, kterou díky nízkým cenám (způsobeným v očích Američanů jen slabou měnou, což není vždy pravda) mají čínské firmy na americkém trhu.
Měnová válka by nabourala globální ekonomiku, shodli se světoví lídři |
V této situaci hrozí, že přeroste v "měnovou válku", tedy v celosvětový boj největších zemí o to, kdo bude mít slabší měnu. Tím sice částečně znehodnotí úspory svých obyvatel, ale podpoří domácí ekonomiku a hlavně její exportéry. V postkrizové době, kdy se oživení houpe hlavně v příštím roce stále na pochybách, věc k nezaplacení.
Své peníze by rádo znehodnotilo Japonsko, Jižní Korea, Rusko a pochopitelně by se hodilo i eurozóně.
Největší napětí panuje ve vztahu mezi Spojenými státy a Čínou. Minulý týden se ukázalo, že Američané v srpnu dovezli z Číny zboží za 35 miliard dolarů, zatímco opačným směrem byl obchod pětkrát menší. Ustanovil se tak nový rekord vzájemného nepoměru mezi vývozem a dovozem.
K tomu se přidaly horší výsledky americké ekonomiky, opětovný růst žádostí o podporu v nezaměstnanosti a volání amerických politiků po slabém jüanu jsou na světě. Naposled to udělal americký ministr financí Timothy Geithner.
Čína se zhodnocením měny spěchat nebude
Číně se do zhodnocování moc nechce. "Je naprosto špatné, že USA dělají problém z obchodního přebytku, a vytváří proto tlak na kurz jüanu," uvedl pro Reuters mluvčí čínského ministerstva obchodu.
Silnější jüan by ubral konkurenceschopnosti v exportech, které Čínu živí. Už dnes se země potýká s přebytkem výrobních kapacit a možnost udržet výrobu v chodu přes domácí spotřebu je v nedohlednu. I když tam mzdy rychle rostou, Číňané jsou spořiví a střední třída, která vždy útraty táhne, v zemi zatím chybí.
Situace se komplikuje tím, že Čína je největší věřitel Spojených států. Kupuje jejich dluhopisy, tím umožňuje vládě pumpovat víc peněz do ekonomiky a tím zvyšuje spotřebu Američanů. Za co? Za levnější čínské zboží.
A oslabování dolaru, respektive posilování jüanu, vede ke snížení hodnoty amerických dluhopisů, které Čína vlastní. Což je sice dobrá karta pro Spojené státy, ale špatná pro Číňany. Proto je čínská centrální banka s povolováním opratí jüanu opatrná.
Investoři zahřívají čínskou ekonomiku
Aby provázanosti nebylo málo, Čína si stěžuje na prakticky nulové úrokové sazby ve Spojených státech. Ty vedou k zaplavování jejích domácích trhů kapitálem, pro nějž investoři nenajdou uplatnění v USA, což může vést k vytvoření neefektivních bublin v Číně.
O přehřátém čínském realitním trhu už nikdo nepochybuje. Obavy z amerického tisknutí dolarů budou navíc pokračovat, protože šéf centrální banky Ben Bernanke minulý týden otevřeně přiznal, že americká ekonomika bude potřebovat další obří finanční injekci, aby se zachoval její růst. Hovoří se až o pěti stech miliardách dolarů.
Měnová válka se v menší míře už rozhořela mezi Jižní Koreou a Japonskem, které soupeří o levnější vývoz dnes už prakticky stejných druhů zboží do zbytku světa. Neváhají při tom intervencemi na trhu oslabovat vlastní měny. "Měnové pnutí v Asii roste, nikdo nechce zůstat obětním beránkem," nechal se slyšet tokijský ekonom Takeši Minami.
Podle bývalého guvernéra slovenské banky Mariána Juska hrozí v případě rozšíření měnové války světové ekonomice velké problémy. Země je kulatá a exportovat všechny země donekonečna nemohou.
