V posledním roce bylo kolem kvality polských potravin několik velkých skandálů. Měly podle vás reálný základ a polští vývozci opravdu musí zlepšit kvalitu svých potravin, které vyváží do Česka?
Tato podezřívání a obvinění jsou naprosto zbytečná. Především pak situace, když se informují média ještě před tím, než byl problém objasněn s partnerem, tedy s polskou stranou. To není k ničemu dobré.
Myslím, že sousední státy, jakými jsou Česko a Polsko, by se k sobě měly chovat s větší důvěrou a otevřeností. Nejdříve je třeba spolu o problémech mluvit, vyšetřit, jak k nim došlo a až pak informovat veřejnost. Nejde o to, že bychom něco chtěli skrývat, ale nejdříve musí dostat slovo laboratoře, instituce, které odpovídají za bezpečnost potravin. A až poté, co tyto instituce dojdou k nějakým závěrům, by měla být informována média.
Vy jste tedy přesvědčen, že na polské straně je z hlediska kontroly kvality a bezpečnosti potravin vše v pořádku?
Není stát, který by měl pokud jde o kvalitu a bezpečnost potravin zcela čisté konto, to není prostě možné. Ale sousedé by se měli vždy snažit řešit problémy nejdříve mezi sebou. Je to trochu jako v rodině, nebo v manželství. Jakmile se špinavé prádlo začne prát na veřejnosti, předtím, než se problémy řeší doma, tak už není šance na to, aby se vyřešily v klidu.
Chápe to tak česká strana?
Ano, s českou stranou jsme se na této filozofii dokázali shodnout a dokázali jsme takto řešit problémy, které se vyskytly. Já jsem souhlasil s tím, že musíme samozřejmě všechna podezření vyšetřit a objasnit a vyřešit, ale zároveň jsem navrhl, abychom společně propagovali kvalitní české, slovenské a polské potraviny.
Naše inspekce je jedna z nejlepších v EUon-line rozhovor se zástupkyní polského ministerstva zemědělství |
U každého se prostě ve velmi složitém a čím dál složitějším obchodu s potravinami objeví nějaký vlastní problém. Když se objevil problém kolem metylalkoholu v Česku, tak jsem na setkání rady ministrů zemědělství v Bruselu ocenil, jak rychle se české straně podařilo celou věc objasnit a nepodporoval jsem žádné negativní kroky proti Česku.
Kdybychom chtěli, tak i my můžeme denně dávat do médií negativní příklady ohledně dovážených potravinářských výrobků, ale to není spolupráce. Když se budou všichni jen pomlouvat, k ničemu to nebude.
Jaké poučení jste si vzali ze skandálu s koninou v hamburgerech, která měla původně pocházet z Polska?
Nejdříve jsme byli Irskem označeni za viníka, aby se poté ukázalo, že to tak nebylo, že konina vydávaná za hovězí nebyla z Polska. Irsko samo přiznalo, že Polsko s tím nemá nic společného. A testy DNA, které byly poté udělány, ukázaly, že Polsko je na tom velmi dobře. V některých zemích bylo koňské maso ve 12, 13 procentech vzorků, v Polsku jen ve 3 %. Ale jsme pro, aby bylo v každé fázi výroby masných výrobků jasné, odkud se bere maso, které se k tomu používá. Podporujeme, aby tato evidence byla úplná a detailní.
Co je pro Polsko nejdůležitější na společné zemědělské politice EU?
Pro Polsko je z ní nejdůležitější podpora rodinných farem. Kolem 95 % polského zemědělského potenciálu jsou právě tato rodinná hospodářství. I v polské ústavě máme napsáno, že základem našeho zemědělství jsou rodinné farmy, soukromá hospodářství, lidé, kteří jsou svými životy svázáni s půdou, na které hospodaří.
To, že je dnes Polsko v oblasti zemědělství a výroby potravin v Evropské unii tak úspěšné, je zásluha polských zemědělců, kteří svá hospodářství ubránili i v dobách komunismu. Ubránit soukromé vlastnictví půdy bylo přitom velmi těžké. Stalin tvrdě požadoval na Varšavě, aby byla rolníkům odebrána půda a všem Polákům víra v Boha.
Proto i dnes je pro nás tak důležité udržení této struktury zemědělství, zpracování potravin, které jsou takto vyrobené a podpora jejich prodeje. Samozřejmě ale podporujeme, aby se zemědělci ve snaze potraviny zpracovat a prodat sdružovali. Také se snažíme zlepšit infrastrukturu a celkový životní standard na venkově, aby se přiblížil životu ve městech.
Polské zemědělství a potravinářství si v rámci celé Unie vede skvěle. Co je základem tohoto polského nového zázraku, kdy polské potraviny zaplavily Evropu, včetně tak náročného trhu jako je německý?
Já jsem už na to vlastně odpověděl. Vše začíná na těch malých farmách, na vztahu, který mají rodiny rolníků, rolníci hospodařící po generace k půdě, již vlastní. Tento vztah je základem i pro nebývalou iniciativu, kterou rolníci předvádí, pokud jde o výrobu a prodej potravin. Například u mléka, kde se nám daří.
V neposlední řadě jsme ale samozřejmě využili i šance, které nám dal vstup do Evropské unie - byť musím připomenout, že pomoc pro naše rolníky byla menší, než pro zemědělce ze starých zemí Evropské unie.
Jak dopadly české a polské výrobky v chuťovém testu?
23. května 2013 |
