Finanční krize pomohla prosadit komplikované věci, na nichž vyjednavači řadu let ztroskotávali.

Finanční krize pomohla prosadit komplikované věci, na nichž vyjednavači řadu let ztroskotávali. | foto: iDNES.cz

Úspěchy Čechů v poločase EU: Nižší DPH i volný trh s energií

  • 8
Nejlepším spojencem, který pomáhá české vládě při prosazování priorit předsednictví, je s nadsázkou ekonomická krize. Dokáže vzít evropské premiéry a ministry u srdce, vyhází z kapsy argumenty, a když je potřeba, přitlačí je ke zdi.

Klesne DPH a přibude míst pokrytých rychlým internetem. Další "pomocník" je plynové napětí mezi Ruskem a Ukrajinou - v Česku budou nové plynové zásobníky.

S těmito "partnery" v zádech prosazují čeští ministři a vyjednavači s úspěchem i věci, na kterých se Unie nemohla deset let shodnout.

Zítřkem vstupuje české půlroční šéfování Evropské unii do druhého poločasu. Co Češi z toho, co zatím v Evropě prošlo, pocítí?

Mohlo by zlevnit jídlo v restauracích, účet u kadeřníka i oprava kol - čtěte Vláda schválila nižší sazby DPH pro restaurace nebo kadeřnictví

Taky už nehrozí, že rekonstrukce bytů kvůli dani zdraží, jak bylo původně v daňovém plánu. Je to jedno z opatření, která by měla pomoci našlápnout ekonomiku. Právě toto je případ, na kterém se Unie nemohla dlouhé roky shodnout.

Kadeřníci a Kalousek

Jak se šéfuje Unii

Fakta
Půl roku, tři tisíce schůzek, stovka českých vyjednavačů, desítky
rozhodnutí.

Kdo
Experti z ministerstev a ze Stálého zastoupení v Bruselu – pod vedením velvyslankyně Mileny
Vicenové a její zástupkyně Jany Reinišové – vedou schůzky expertů z dalších 26 zemí. Předjednávají
schůzky ministrů a premiérů, ti zasahují v poslední instanci na
takzvané Radě.

České priority
ekonomika, energetika, rozšíření EU

Bruselský tým vyjednavačů vedený ekonomkou Šárkou Dybczákovou, kterou v nejvyšším politickém patře zaštiťoval ministr financí Miroslav Kalousek, dosáhl shody po třech měsících – sám český šéf státní pokladny přitom mezi vášnivé zastánce nižší daně nepatří.

Na sklonku roku se premiéři dohodli, že to Česko zkusí do jara vyřešit, nebo se daně nechají ležet. Pro Německo bylo snížení DPH problém, tvoří velkou část příjmů rozpočtu. Francie naopak byla pro.

Argumenty, že nižší daň znamená levnější služby a více práce pro kadeřníky, opraváře nebo restauratéry, zabraly. Německo ustoupilo. Kalousek se prý zavřel s 26 ministry v jednacím sále a po třech hodinách souhlasili se seznamem profesí se sníženou daní s tím, že každá země si může vybrat podle uvážení. Ozval se prý i potlesk.

Lidé v menších městech by se dříve mohli dočkat rozšíření rychlého internetu. Na jarním evropském summitu Češi prosadili, že na to půjde takřka miliarda eur. Zatím není jasné, jak a kdy přesně peníze do obcí doputují. I tady hrála svou roli krize.

"S dostupnějším internetem na vesnicích, kde má Česko nedostatky, lidé snáz najdou práci," uvádí eurokomisařka přes telekomunikace Viviane Redingová, která chválí výkonnost českých vyjednavačů.

co češi už vyjednali

Energetika

– plynová krize –
   monitorování dodávek
   plynu na Ukrajinu
– navýšení plynových
   zásob Česka
– uvolnění trhu s
   energiemi

Daně
– snížení DPH u některých
   služeb

Další
– jednodušší autodoprava
   po EU
– zkrácení leteckých tras
– rozšíření značky CE pro
   úsporné spotřebiče na
   další výrobky (okna)
– kontrola pesticidů

A když Rusko v zimě opět utáhne kohouty Ukrajině, Češi se budou moci dočkat léta v teple, protože se zvětší zásobníky plynu. Na to Česko dostane v přepočtu miliardu korun. Dotace využije několik společností, například RWE nebo KKCG. Neznamená to však, že by díky dotaci rovnou zlevnil plyn.

RWE už delší dobu plánuje, že zvedne kapacitu plynových zásobníků o třetinu, což bude stát asi sedm miliard korun. Trvat to bude dva až tři roky, geologický průzkum už proběhl. "Předpokládáme, že získáme aspoň část dotace," popisuje mluvčí RWE Martin Chalupský.

V rezervách všech plynárenských společností je kolem třetiny roční spotřeby země. "Rozšířením zásobníků roste jistota překlenutí delšího období krize," dodává mluvčí.

Na ministerstvu průmyslu zatím nevědí, jak budou peníze přidělovat. "Evropská komise teď dolaďuje pravidla... proto nemůžeme být konkrétní v tom, kterých projektů podzemních zásobníků a propojení plynárenských soustav se to týká," říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.

Tak je to s většinou věcí, které protlačují všemi patry bruselských budov čeští vyjednavači. Lidé pocítí dopad většinou nejdříve za rok, spíše později. Tempo práce teď vrcholí. Musí se stihnout provoz Evropského parlamentu, který má u mnoha rozhodnutí poslední slovo. Parlamentu končí volební období a na začátku května se sejde naposledy.